Květinová

Jsi jako květina,
nádherně voníš
esencemi,
kýváš se v tanci,
jsi krásná na pohled
a já vůl
bych tě nejradši sněd'.

Origami

Skládal bych ti
promyšlené a komplikované poklony
které by ti rozehřály líčka
a rozehrály úsměv
V poslední době mi však chybí slova

A tak ti skládám origami
neboť je mi líto ubližovat květinám
A vlastně je to celé
promyšlené a komplikované
že by to mohlo vyjít. 

Cirque

Usínáme sami
Sluneční cirkus přijede už zítra
Oba máme lístky do zadní řady
Abychom pod zvednutou plachtou
mohli utéct ze špatného představení
A ruku v ruce osvobodit obrovskou kočku
z její klece
Každá žena chce kočku!
nedbaje na následky
Budu čekat pod lampou
se štítkem s našimi iniciálami
aby mě snadno dohledali záchranáři
ve chvíli kdy nedorazíš
Lampa bliká
nebo se mi klíží oči
pod proudem vteřin utíkajících k zítřku.
Cirkus vjíždí do našeho města.

SMota

Vezmeš to z obou stran

Jsme sami se svou bolestí

A všechny ty prášky

Jen sypou namrzlý chodník

Který tě dělí od tý propasti

Necháš si přivázat ruce k pelesti

Jazyk v tvých ústech

Je chléb i víno

Voda i mana

Až tě odváže

Jsi s tou bolestí zase sama

Poušť

Stál jsem na pláži

rozlehlé, suché a pusté tak, že připomínala poušť

Stál jsem na horské planině uprostřed noci

a pozoroval jsem svůj stín vržený Měsícem

Pak jsem stál před tvými dveřmi

a těšil se jak se rozzáříš

zaplašíš všechny stíny

a necháš vše rozkvést.

Psýché

Jsi příliš krásná

a muži se tě bojí ve strachu o svoji příčetnost

a oprávněně

neboť jim tvá podoba dokáže protknout sen.

Já se tě nebojím,

nemám proč.

Já už blázen jsem.

Krásná a smutná

jsi krásná a smutná
Polož svou hlavu
a své studánky
na moje rameno
nech odtéct vodu dní
které uplynuly
A nech hvězdy
svítit
a vést tě.

Tōkyō haiku

V Tokyu padá déšť
rozpitá světla neonů
deštníky září

Popravdě mi haiku přijde příliš svazující, tudíž dám vám i to, z čeho jsem původně vycházel. Není to haiku, nýbrž jemupodobnost, nicméně to vystihuje zážitek Tokyjského deště.

Můj čas v Japonsku se krátí

v Tokyu padá déšť

a jeho světla září skrz průsvitné deštníky

____________________________________________

Rain drops in Tokyo
pavements drink the neon light
shining umbrellas

To be honest, the form of haiku is too bonding for me. I'll give you the thing I started with. It's not an haiku, it's a bit-like-it. Nevertheless it contains an experience of Tokyo rain.

My time in Japan is coming short

It's raining in Tokyo

Full of translucent umbrellas

Souznaménka

Vycházím-li ze souhvězdí pih na tvém nose,
je ta nad tvým rtem zaručeně Polárkou.
Tak mi jen vrtá hlavou, kolik dobrodruhů
jsi dovedla za svým snem
A kolik vraků na svém pobřeží spočítáš,
Siréno, když zpíváš?

Již mnohokrát se mě lidé ptali: "Kam na ty básničky chodíš? Kde bereš tu inspiraci?"

Odpovědí jsem dal již mnoho, většina z nich byla zakomponována do složitějších komplimentů, kterým tazatelka málokdy věřila. Aspoň si to tedy myslím.

Ptáte-li se, kde jsem vzal inspiraci tentokrát, mohu vám to povědět docela přesně. Modelem stála neznámá dívka hezkých rysů, cestující metrem B ve směru Černý most. Zmíněná dívka je majitelka několika znamének na obličeji, která ji rozhodně nečiní ošklivou.

K zostuzení básníka je nutno podotknouti, že tato dívka nemá žádné znaménko nad rtem. Tento naevus je prachsprostou fabulací. Snad mi to čtenáři odpustí.

Z popelu zrozena

Zrozena z popela byla ta věta

cigarety kterou jsi pálila

bolesti světa.

Cigareta jako symbol vzdoru.

Proti autoritám.

Proti systému.

Proti zdraví.

Proti životu.

Proti chladu...

Lepší škrtnout zápalkou
 a zapálit novou svíčku a jít hledat jehlu

z popela zrozenou.

Socha

Šel jsem nočním městem
s přivřenýma očima

lampy mě oslňovaly svým přebytečným svitem.

Našel jsem cigarety

ležely jen kousek od kaluže.

Pak jsem si všiml stojící sochy.
Nabídl jsem mu, neodmítl.
Vložil jsem mu cigaretu mezi rty
a připálil mu, měl ztuhlé ruce.

Párkrát potáhl a pak se rozpovídal.
Mluvil o minulosti,
sochy ostatně málokdy mluví o něčem jiném.
Když dokouřil, nedopalek mu vypadl ze rtů.
Sebral jsem ho
a spolu s několika dalšími jsem ho vyhodil

do koše opodál.

Rozloučili jsme se pevným stiskem ruky,
já se vydal domů
a on zpátky na svou cestu skrz čas.

Nevím, zda se tato báseň tady již někdy neobjevila. Hledal jsem něco ve starém počítači, a našel tohle a jednu povídku s Laudreym, o které si také nejsem jistý, zda někdy byla publikovaná. Třeba někoho potěším.

Orosenka

Hlavu mám těžkou
 a místo s tebou
večer trávím se svou sklenkou.
Miláčku, buď tak hodná,
jestli chceš poezii,
pro inspiraci zašli fotku
s rozhalenkou.

Možná se z tebe vyklube i básník

"Možná se z tebe vyklube i básník,"
řekla mi,
a já si hned lámal hlavu větami,
bral její ruku jemně do dlaní
a s tváří, která měla skrýt, co je a není,
jí musel upozornit:
"Možná tě čeká malé překvapení..."

Lži mi

Lži mi, nebo mi srdce vyskočí z hrudi.
Lži mi, ať nejsem slepý.
Lži mi, ať můžu ujít aspoň tři kroky.
Lži mi. Pravda bolí.
Pravda zní jako falešný tón v symfonii dnešního světa.
Teprve cinkání sklenic a vzdechy přeruší ticho marnosti.

Přistání

V deseti tisících

se třpytí mraky slunně

po přistání zjistíš

však!

že v Anglii je hnusně.

Svlékání

Svlékáš se pro počasí

svlékáš se pro společnost

pak se vysvlečeš pro sebe

a halí tě už jen pár posledních pravd.

Hoď za hlavu i to

dej mi pusu

dej si sprchu

pojď si hrát.

Báseň o holkách, co si myslí, že nejsou hezký, přitom jsou

Mračí se nad umyvadlem,
až se musím jít podívat,
koho vidí za zrcadlem -
asi jinou než-li já.

"Keep calm" run through my head
while I lay  in my empty bed
No sight of light
Yet it's another night
"Keep calm" run through my head
With all the warmth in my bed
No sight of light
with tender hands solving the naked riddle
Let find the other side
in the middle

Smutná kytara

Potíž s náladou je jako s kytarou - smutný písničky se snadněji zahrajou.

Šimon Tatíček, Lukáš Kopřiva - Špatné básně

Tuhle knížku jsem zčásti četl díky Ondrovi a včera večer dočetl díky Janě, kteří jsou lidmi kultury a přispěli autorům na startovači nebo podobné věci a mají díky tomu Špatné básně knižně. Vy si můžete přečíst spoustu z nich na jejich facebookových stránkách.

Básničky jsou krátké, snad až na výjimku veselé a mají výbornou pointu. Ty "složitější", které mají vysvětlivku, vám rozechvějí bránici v 99%.