Dozrávající bobulky tisu v Hradci
připomněly mi jak jsem bloudil
připomněly mi jak jsem bloudil
po hřbitově v Žitavě s Janou jsme
hledali východ z bludiště pomníků
Myslel jsem že zase držím
prst na tepně života
ale náhle nestojím na štaflích
ale na neopřeném žebříku
a místo hořící louče
mám dlaně plné popela.
Žádné komentáře:
Okomentovat