"To je mraženej chleba?" ptám se táty, když z mražáku vyndává půlku krajíčku. Táta jde na ryby, takže mi je jasné, že jde o návnadu.
"To je mraženej chleba napuštěnej sádlem."
"A na to berou?"
"Berou na špek. A špek je vlastně sádlo. A protože špek nemáme, tak pro ně mám chleba v sádle. Na tom rybám nemůže přijít nic špatnýho."
"To zní logicky."
"Hlavně aby to znělo logicky i rybám. Jejich pohled na věc bývá často diametrálně odlišnej."
Vzpomněl jsem si, jak jsem dělal v rybářských potřebách. Příchuti boilies byly tak různorodé (maliny, jablka, banány, ale i čokoláda nebo krevety), že často člověk přemýšlel, jestli to není určené jako svačinka pro rybáře, než k napichování na háček.
Možná nám tu ve vodě plavou šupinatí a oploutvení gurmáni.
Žádné komentáře:
Okomentovat