Nechápu nepřátelství (většinou dívek a maminek) vůči pavoukům. Nevím, zda se na tom podepsal hlavně Pavouček Provazníček, rozhodně je to knížka, kterou přečtu každému špuntovi, který se mi dostane do rukou, nebo můj dědeček, který mi takto vysvětlil, proč si neuklízí pavučiny ve sklepě, v každém případě pavoučci mají v mém pokoji azyl.
Tím nechci říct, že jsem čuňátko, co nesmete zaprášenou pavučinu - tu pavouk už stejně nepotřebuje, protože se odstěhoval, nebo by ji hmyzové stejně viděli. Ale tak nějak doufám, že se pavouci v mém pokoji budou živit hlavně komáry a muškami, co by mě otravovali.
Žádné komentáře:
Okomentovat