Na internetu mě zaujala nedávno tahle stránka, která představuje 35 knížek, které by jste za život měli přečíst. Pár knížek jsem z těch 35 již četl, některé zkoušel číst a nedočetl, takže ani neplánuji dát na rady autorů a odškrtnout si všech 35 položek. Nicméně tahle knížka zaujímá číslo 3.
Překvapilo mě tedy, když jsem pod optimistickou raketkou našel v Levných knihách cenovku 19 Kč. Což je cena, za kterou mi může dělat společnost ve vlaku leccos.
Poslední přednášku má spousta profesorů. Před odchodem ze zaměstnání mají poslední možnost sdělit posluchačům nejdůležitější životní znalosti. Randy Pausch má tři děti, nejstaršímu je pět, milující manželku a 3-6 měsíců života kvůli metastazující rakovině jater. Neřeší v danou chvíli jak předat nejdůležitější životní znalosti svým studentům, ale především svým třem dětem, kterým nebude moci být otcem.
Neuchyluje se naštěstí příliš k přímým radám, ale většinu poselství vypráví příběhy ze svého života. Stejně tak aby i jeho děti pochopily, jak je důležitá trpělivost, pokora a potřeba být týmový hráč.
Vypráví o tom, jak se on vypořádal s rozvrhnutím posledních měsíců, jak udivoval okolí svým pozitivním přístupem k věci, velmi praktickými kroky - např. tím, jak být svým dětem aspoň nějakým otcem i po vlastní smrti.
Věc se má tak, že knížku jsem si koupil před odjezdem, začal číst ve vlaku a po dvou a půl hodinách jízdy jsem ji přečtenou sbalil a vystoupil v cílové stanici.
Samozřejmě jsem nikdy v podobné situaci nebyl, doufám, že se do ní nedostanu, ale člověku to samozřejmě vnutí myšlenku: není čas takhle žít už dnes?
Neuchyluje se naštěstí příliš k přímým radám, ale většinu poselství vypráví příběhy ze svého života. Stejně tak aby i jeho děti pochopily, jak je důležitá trpělivost, pokora a potřeba být týmový hráč.
Vypráví o tom, jak se on vypořádal s rozvrhnutím posledních měsíců, jak udivoval okolí svým pozitivním přístupem k věci, velmi praktickými kroky - např. tím, jak být svým dětem aspoň nějakým otcem i po vlastní smrti.
Věc se má tak, že knížku jsem si koupil před odjezdem, začal číst ve vlaku a po dvou a půl hodinách jízdy jsem ji přečtenou sbalil a vystoupil v cílové stanici.
Samozřejmě jsem nikdy v podobné situaci nebyl, doufám, že se do ní nedostanu, ale člověku to samozřejmě vnutí myšlenku: není čas takhle žít už dnes?
Tak jsem se dneska zacetla do toho seznamu a absolutne neocekavane jsem tam nasla Flowers for Algernon (Ruze pro Algernon v CZ podani). Kdysi mi ji maminka poridila z kniznoho klubu, v Cechach jsem jeste nenasla nikoho kdo by ji znal, mohu zapujcit, je uzasna! Juj tohle me potesilo :)
OdpovědětVymazatMožná toho někdy využiju :) Příhodný důvod pro návštěvu LBC.
OdpovědětVymazat