Znáš měsíční
víly?
Jednou
takhle na sluníčku,
viděl jsem
jednu, na chviličku,
a i za tu
chvíli,
byla jen
tak, bez trička.
V poledne, i
skrze křídla,
kůže se jí
popálila,
vypadá jak ředkvička.
Jako když
zvonky zvoní,
smály se jí
sestry víly,
když se smíchy
unavily,
postaraly se
o ni.
Po soumraku za
hodinu
rosu v trávě
nasbíraly,
kůži ji s ní
namazaly.
Příště už
bude víc ve stínu.
Žádné komentáře:
Okomentovat