Začal bych slovy klasika:
Kravina na kvadrát! Výplod šílence!
Debilní paskvil!
Myslím, že je to víc než přesné. Pokud se vám dostali Predátoři do rukou, držíte právě velmi kvalitní brakovou literaturu. Sci-fi jako vyšité.
Začínám chápat dnešní archetyp lehce asociálního vědce jako moderní převtělení hloupého Honzy, přičemž obliba roste ve všech žánrech. Náš hrdina tento archetyp doplňuje o znalost motorů a řidičské umění a vcelku paradoxní schopnost slovních vraceček, který mi častokrát nepřišly tak dobré, jako ostatním zúčastněným postavám, ale každému to jeho, i autor si musí při psaní užít a pochválit se.
Co k příběhu? Náš hlavní hrdina je tichý génius Mark Twilli, jehož jedinými vášněmi jsou čísla, vektory a tyhle matematické podivnosti a spalovací motory. Pracuje v laboratoři, která zkoumá vektory a vysílá sondy na různá místa skrz časoprostor - háček je v tom, že najít takový vektor, aby byl zpáteční a ještě ke všemu někam vedl, není žádná hračka. Mark to zkouší jak na laboratorním vybavení, tak bokem na svém upraveném programu. A má kliku. V opilosti oslavuje svůj úspěch a vytočí číslo svého kamaráda Jana Petra - bohatého milionáře a podnikatele s výborným smyslem pro byznys. Ten mu udělá na vektor, který vede na Zemi do druhohor, udělá nabídku s tím, že do tohoto období chce podniknout loveckou výpravu pro bohatou smetánku. Mark souhlasí. Druhý den dojde k obchodu a Mark dostane zároveň pracovní smlouvu, aby zajistil celý skok a připojil se k výpravě i v druhohorách. Tímto způsobem se náš skromný geniální hrdina dostává do skupiny plné dalších archetypových postav - mlčenlivého ruského lovce, bohatýrského ruského magnáta a jeho ženu, britského a německého aristokrata, dalšího nadšeného vědce - paleontologa, dominantního namyšleného milionáře nadsamce a jeho překrásnou přítelkyni, nějací ti kuchaři a sluhové aristokratů a velmi málo postav, pro které archetyp není tak zřetelný.
Zpočátku objevujeme svět druhohorní křídy, pronikáme do jeho atmosféry, brzy se na nás vyřítí i nebezpečná fauna a padnou první výstřely. Mark se jako řidič účastní každé lovecké výpravy, takže jsme stále u toho. Přichází druhá lovecká výprava a ta nabírá docela jiný spád. Slovo masakr je jediné, které by mohlo aspoň trochu přiblížit děj druhé poloviny bez vyzrazování. Autorovi se tu fantazie rozjede do otáček a myslím, že se nechal inspirovat počítačovými hrami. Především obtížnostmi hardcore. Naštěstí náš skromný geniální hrdina dokončí svoji přeměnu v houževnatého lovce dinosaurů a tak to, že vlastně podniká několikadenní pochod smrti si odbudeme na několika stránkách. Archetypy řádí a nikdo se špatnou karmou si nemůže být jistý svým životem. Odpočet návratového vektoru tiká do poslední vteřiny.
Pročítám začátek tohohle review a doufám, že všichni pochopí notu ironie. Predátoři si aspoň pro mě na nic nehrají. Je to sci-fi, je to brak, je to skvělý (nějak tak). Podpírajícím faktem budiž to, že jsem poslední třetinu knížky četl dnes od jedné do čtyř a tuhle recenzi píšu s kruhy pod očima. Celou dobu to bylo jasný, ale četlo se to dobře.
Žádné komentáře:
Okomentovat