čtvrtek 30. května 2013

Pavoučci


Nechápu nepřátelství (většinou dívek a maminek) vůči pavoukům. Nevím, zda se na tom podepsal hlavně Pavouček Provazníček, rozhodně je to knížka, kterou přečtu každému špuntovi, který se mi dostane do rukou, nebo můj dědeček, který mi takto vysvětlil, proč si neuklízí pavučiny ve sklepě, v každém případě pavoučci mají v mém pokoji azyl.
Tím nechci říct, že jsem čuňátko, co nesmete zaprášenou pavučinu - tu pavouk už stejně nepotřebuje, protože se odstěhoval, nebo by ji hmyzové stejně viděli. Ale tak nějak doufám, že se pavouci v mém pokoji budou živit hlavně komáry a muškami, co by mě otravovali.

neděle 26. května 2013

Rebarborový koláč

Rebarborový koláč je jedno z mých oblíbených jídel. Naštěstí už jsem tak zdatný kuchař, že když mám na něj chuť, tak si ho dokážu upéct i sám.
Kéž byste mohli všichni ochutnat, ale podle toho, jak mi chutná, myslím, že si na tomto světě moc nepobude.
Snad mi to učení pod ním půjde stejně dobře. To bych si přál.

Noční hlava

Ptáš se,
co se mi v noci honí hlavou?
Že pod temnou klenbou nebes
bych strávil zbytek noci,
že viděl bych zrod úsvitu
a snídal bych rosu třpytící,
a stejně bych k tobě pěšky
přišel akorát abych ti dal dobrou noc.
Je to k tobě daleko... až moc.

neděle 19. května 2013

Zmrzlina

Schováme se před sluníčkem,
hezky v chladu, ve stínu,
koukám, jak svým jazýčkem,
ulizuješ zmrzlinu.

Když zvážíme tu teplotu,
je to závod s časem -
neohlídáš dobrotu,
spadne ti až na zem.

úterý 14. května 2013

Kuchařova paměť

Absolutně jsem zapomněl na vařenou zeleninu. Dokonce tak moc, že někdo stihnul vypnout ploténku, která už stihla vychladnout, a já nepřišel ani ke stadiu uhel, ale rovnou popel.

Poslední florbal

Nás poslední zápas dopadl stejně jako ty ostatní. Nevyhráli jsme. Ovšem, stal se jistý zlom, který mě osobně velmi potěšil.
DAL JSEM GÓL!

sobota 11. května 2013

Kapky deště

V pátek mi při odjezdu z Hradce vůbec nedošlo, že zatímco tam svítí sluníčko, na Severu může být situace zcela opačná. Protože jsem odvážný cestovatel, a nechtěl jsem se tahat s těžkým batohem, rozhodl jsem se nechat si bundu v Hradci a jet jen na lehko v košili.

Samozřejmě, že když jsem přijel domů, lilo jako z konve.
Nasadil jsem výraz, jakože svítí sluníčko, a procházku z nádraží jsem si hezky užil. Někteří lidé vypadali maličko zmateně.