Branný závod

Uf. Díky taškařici jménem branný závod mám několik zajímavých zážitků:
Překonání slepého ramene Labe přes 10 metrové vodorovné lano.
Vyšplhání se na most z hladiny Orlice a pak opětný návrat.
Přeplavání Labe v místě, než se do něj vlije Orlice. Tam i zpět.
Téměř 19 km běhu (občas chůze).
Nastřelení krásné desítky vzduchovkou, což bych chtěl odkázat Jáněti, že mi toho dala víc než si myslí.
Zjištění, že nejlépe se běhá v plynové masce s povoleným filtrem, za což bych chtěl zase poděkovat svému dědečkovi, že mě vzdělal i v těch méně tradičních oborech.
Chtěl bych poděkovat Ester, že to nevzdala a běžela s námi, protože bez ní bychom se nejen nezúčastnili, ale také by to nebyla taková legrace
a s výkřikem: "Jen ten úplně poslední, je skutečně in!" bych letošní individuální sportovní událost roku zakončil.
Doufám, že zítra neucítím nohy, protože jestli ano, tak mě určitě budou bolet.