Jenže ten vlak nejel! Tak jsme se rozhodli se rychlou chůzí přesunout na hlavní nádraží. Od paní výpravčí jsme dostali dobrou radu na cestu:
To nestihnete!Nasadili jsme tempo a koal vedle mě capkal v sandálkách přes suché chodníky. Ovšem chytit vlak, byť 7 minut zpožděný, který má odjezd v 18:59, když vyrážíte ve 44 a cesta vám zabere 27 minut, to už chce opravdu pořádný hrnec vlastností: odvahu, tělesnou zdatnost a zároveň i drzost.
Kousek před nádražím jsem už viděl natěšený vlak chystající se k odjezdu. Dal jsem koalovi pusu, začal běžet, přelezl plot (zakazuju ty ploty s malejma očkama, normálně by tam mělo být to obyčejný pletivo, nebo svařovaná brána, jako v Lípě) přeběhl kolejiště (rozhlédnout se!) a zakřičel na drsnou průvodčí (bílo-černě obarvená hlava, ostříhaná na nějaký moderní ježkoněcoúčes, učitě měla i piercingy na skrytých místech) a nastoupil před ní.
Často čekám, že za mnou něco vybuchne. Jen tak pro ten efekt.
Žádné komentáře:
Okomentovat