Na východ od ráje považoval Steinbeck za svou nejlepší knihu. Od člověka, který se může pyšnit i nobelovkou za literaturu, to něco znamenat musí. Pro mě je to první kniha, kterou jsem od něj četl a předesílám, že jsem dalek toho, aby byla poslední.
Po pomalejším rozjezdu, který nám popíše údolí Salinas od stébel trávy a větru do hloubky podloží, se seznámíme s hlavní generací protagonistů i jejich předky.
Příběh knihy se odehrává na přelomu 19. a 20. století, končí během Velké světové války.
Příběh knihy se odehrává na přelomu 19. a 20. století, končí během Velké světové války.
Mně osobně kniha připomínala Jak zabít ptáčka, což se týče především umístění, ale i tím, že se mi kniha velmi líbila.
Úryvek:
Lee pokračoval: „Proto se do toho zahrnuju taky. Všichni jsme zdědili něco podobného, bez ohledu na to, odkud se vystěhovali naši rodiče. Američané všech barev a druhů mají společné sklony. Tvoří jedno plemeno — poznamenané náhodným výběrem. A tak jsme zároveň fanfarónsky kurážní i plní zbytečných strachů — jsme laskaví i krutí jako děti. Rozplýváme se přátelstvím a zároveň se bojíme všeho cizího. Vychloubáme se, ale snadno se dáme ohromit. Jsme přecitlivělí, a přitom realističtí. Jsme hmotařští pozemšťané — ale znáš jiný národ, který se dá tolik strhnout ideály? Přejídáme se. Nemáme žádný vkus a smysl pro úměrnost. Mrháme energií nazdařbůh. Ve starých zemích o nás říkají, že přecházíme z barbarství do dekadence bez mezičlánku kultury. Je možné, že naši kritikové nenašli klíč nebo nepostihli jazyk naší kultury? Takoví jsme, Cale — všichni. A ty nejsi o moc jiný."
Úryvek:
Lee pokračoval: „Proto se do toho zahrnuju taky. Všichni jsme zdědili něco podobného, bez ohledu na to, odkud se vystěhovali naši rodiče. Američané všech barev a druhů mají společné sklony. Tvoří jedno plemeno — poznamenané náhodným výběrem. A tak jsme zároveň fanfarónsky kurážní i plní zbytečných strachů — jsme laskaví i krutí jako děti. Rozplýváme se přátelstvím a zároveň se bojíme všeho cizího. Vychloubáme se, ale snadno se dáme ohromit. Jsme přecitlivělí, a přitom realističtí. Jsme hmotařští pozemšťané — ale znáš jiný národ, který se dá tolik strhnout ideály? Přejídáme se. Nemáme žádný vkus a smysl pro úměrnost. Mrháme energií nazdařbůh. Ve starých zemích o nás říkají, že přecházíme z barbarství do dekadence bez mezičlánku kultury. Je možné, že naši kritikové nenašli klíč nebo nepostihli jazyk naší kultury? Takoví jsme, Cale — všichni. A ty nejsi o moc jiný."
Žádné komentáře:
Okomentovat