neděle 24. ledna 2016

Jaroslav Bednář - Má Praho, město múz

Mám rád antikvariáty. Možná proto, že jsou jako knihovna, ale knížku si odtamtud můžete odnést a
už nikdy ji nemusíte vracet.
Nicméně jednou jsem byl takhle v antikvariátu pana Čejky a hledal dárek pro maminku, a v policích na mě mrkla tahle knížka. Z čisté náhody a zájmu jsem ji vzal - beztak jsem se sem přestěhoval kvůli chvilkové představě, že také budu psát o Praze, jako Seifert, Nezval nebo Apollinaire, proč se neinspirovat.
Co je skutečně zajímavé je to, že s Jaroslavem Bednářem jsme vlastně spolužáci. On tedy nastoupil na fakultu o 100 let přesně dříve, ale i přesto si myslím, že na náhodně vybranou knihu je to dost velká náhoda.
Básničky jsou samozřejmě o Praze. Autor často skládá jmenovitě poklony velikánům různých múzických umění, takže pokud byste chtěli jít po stopách veršů, víte kolikrát kam jít, na koho se ptát a kam se dívat. I když se za tu spoustu let Praha stihla změnit, spoustu z míst, o kterých se píše, snadno najdete.

Ukázka:

Dům U bílého lva - Minuta

Středověkou lékárnu ještě v krovech cítím vát,
pryskyřic vzácných, jedovatých herb omamnost aromat.
Nese mne k dálkám v rozblouznění tajemný opiát,
i Číny prach jeleních rohů, Egypta mumie vera,
pach z křivulí alchymistů černé magie,
i temna šarlatánství sterá -
Prazáklad chemie, jimž k dnešku věda spěla.

Mé oči milují ta černobílá sgrafita
před půl stoletím na Bílém lvu odkrytá -
Na lunetových římsách pohybů běží drama
propletených těl a koní v útočné válečné scéně
a pod kopyty oře pěšákovo starořímské tělo
                        na zádech leží poražené.
A v mistrovském díle sblížená těla Adama a Evy
u stromu Poznání s hadem ve větvích
o dědičném hříchu asi neví.

Proč ale malíř lidem z ráje u jejich paty
namaloval, jak si v trávě hoví
malý jelínek - parohatý?


Starý Ungelt

V královský dvorec Týna loudám se úzkými uličkami.
Na celním domě s honosnou loggií
po léta mne mámí
zčernalá renesanční sgrafita.

Tři staletí tu Paris volí mezi krásami tří
                         ženských těl,
a ještě se nerozhodl -
Věčně mužské -!
Nejlíbeznější asi neviděl.

Žádné komentáře:

Okomentovat