Lovci monster - série

Tak mrkám tady na blog, a příspěvky prořídly. Už to skoro vypadá, že ani nečtu, ani neposlouchám. Není to úplně pravda, jenom méně píšu, anebo píšu spíše do šuplíku. Takže konec lenošení a jdeme něco napsat!

Díky blogu si můžeme lehce dohledat, že první díl Lovců monster, jednoduše nazvaný Lovci monster s.r.o., jsem slyšel během července 2016, když jsme s tátou cestovali po Sicílii. Mimochodem, slyšel jsem celou sérii díky tomu, že ji namluvil Jiřík z Království mluveného slova, které je bohužel jako webová stránka zrušená, ale existuje ještě jedno fórum, kde se dají tyto skvosty dohledat. Správný přednes vždycky dílu může dodat ještě jiskru, stejně jako ho může pěkně zničit.

Svět Lovců monster je krásně jednoduchý a velmi zábavný. Slyšeli jste někdy o nějaké nadpřirozené bytosti? Ve světě LM existuje! A podle toho, jak moc je ta věc zlá, tak vysoká je na ní stanovená odměna z fondu FoNaSil (Fond nadpřirozených sil), který spravuje americká vláda. Zároveň je vše drženo v tajnosti, aby obyčejní lidé nepropadli panice z existence nadpřirozena. A společnost Lovci monster s.r.o. se specializuje na lov monster, aby za ně vybírala odměny. A UPKM (Úřad pro kontrolu monster) zase dohlíží na to, aby se nic neprozradilo. Jak tohle někoho může nebavit?

Po prvním dílu přichází díl druhý, nazvaný Vendeta. Stále v něm vystupují členové firmy LM, v hlavní roli Owen Zastava Pitt, bojový účetní. Tentokrát jde po Pittovi dokonce jeden ze Starobylých temných bohů, přičemž Pittovi není úplně jasné proč. "Víš, Pitte, jak jsme minule hodili do té cizí dimenze atomovku? Tak ten obří korýš, který si říká Pán čiré hrůzy, si tak nějak myslí, že jsi to byl ty."
Co vám budu povídat, Owen není rád, a moc k tomu nepomáhá, že jeho tchyně doopravdy umí pít krev.

Díl třetí je věnovaný mému oblíbenému lovci Earlovi Harbingerovi, a je nese název Alfa. Já ho slyšel jako v pořadí druhý, ale nevadilo to tolik jako to, že jsem hned po něm slyšel vlastně pátý díl série... Tam těch spoilerů bylo opravdu hodně, protože série navazuje. Nicméně máte o důvod víc, proč milovat Frankse...

Díl čtvrtý, opět Owen Pitt! LM jede na dovolenou do Vegas a zvrtne se to. Jakože hotel propadnutý do cizí dimenze a obrovský drah ze slizu, který ničí Stripe zvrtnutí. Owen má opravdu co dělat, do toho všeho se ještě motá záporák z Alfy. Doposlouchal jsem to právě teď a je to fakt skvělé.
Mimochodem opravdu oceníte Jiříkův přednes, když mluví orkský pilot vrtulníku "Bohové rrotorru se vzpírrat!" Tento díl se jmenuje Legie a je v něm spousta odkazů na předchozí díly, což ho dělá taky vcelku zábavným.

Nemesis zní titul páté knihy a vysvětluje celou postavu agenta Frankse, který dělá Pittovi ve druhém díle ochranku, a ve čtvrtém dělá zkrátka správné věci. I když ho pořád nikdo nemá rád. Ne, že by na tom agentu Franksovi záleželo.

Je vydaný už i díl šestý, který má titul Invaze, ale já si počkám na mistra Jiříka.

Paměti lovce monster

Off-spin série, kterou Larry Correia sepsal s Johnem Ringem. Má dva díly, Grunge a Hříšníci. Jedná se vlastně o takové prequely k výše zmíněné sérii, i když potkáváme i tady některé charaktery, které se objevují i tam. Hlavním hrdinou této série je Chad Gardenier, který nemá žádné vyvolené schopnosti jako Owen Pitt. Ne, Chad Gardenier je jen nadprůměrně chytrý, blázen do zbraní, vynálezce, znovu oživený Bohem a seslán na zem s posláním, lingvista, autor knihy o sasquačích, uzdravený vodním monstrem a děvkař.
Ve druhém díle se dostává Chad do New Orleansu, ve kterém se to příšerami a woodoo hemží natolik, že všichni obyvatelé vědí o existenci monster a LM uznávají jako hrdiny. I vztahy s UPKM jsou o dost vřelejší a obě knížky jsou opravdu akční.

Pokud jste fandy béčkové zábavy jako jsou čeští Kulhánek, Kotleta a spol., dejte šanci malému výletu do zámoří, určitě nebudete litovat.

Lee Child - Killing Floor (Jatka)

Máme tu malé upravené městečko, útulné bistro a muže, který zrovna ušel 4 míle po silnici a hodlá si dopřát řádnou snídani. Když tu náhle dveře vykopávají policisté a muže okamžitě zatknou. Ten muž se jmenuje Jack Reacher a nehodlá nic riskovat, i když ví, že je absolutně nevinný. Co ovšem v danou chvíli neví je to, že celá tahle situace pro něj bude mnohem více osobní, než ze začátku čekal.
Výborná knížka, která mi dělala ve sluchátkách dlouhou a oceňovanou společnost. Správný akčňák s přiměřeně vymyšlenou zápletkou - taková aby to člověk ještě dokázal polknout a přitom dostatečně originální, aby to člověka ihned nenudilo. Nicméně přiznám se, vždycky se mi vybaví věta Krokodýla Dundeeho: Ten chlap pašoval kolečka.

Larry Correia, John Ringo - Paměti lovce monster - Grunge

Další audiokniha namluvená výborným Jiříkem a napsaná Larrym Correiou zapadá do prostředí Lovců monster. Tentokrát se vracíme trochu zpátky do 80. let, protože co si budeme povídat, knížky jako Nemesis nebo Alfa se už dají těžko překonávat bez toho, aby u toho člověk nechtěně nezničil Zemi. Correia s Ringem tedy udělali takový reboot série a Paměti lovce monster vypráví úplně jiný příslušník této společnosti.
Oliver Chadwick Gardenier je bývalý mariňák, chlapík který rozumí bouchačkám a nosí s sebou do akcí katanu. Mimo jiné umí asi 16 jazyků a odmalička je děsná bedna na monstra, která studovala jeho matka, má nadprůměrné IQ a je nevyléčitelný děvkař. Napsal slovník sasquatštiny. Takže to není taková ta typická bývalá guma.

Příběhy jsou kratšího rázu s vcelku zajímavými a zábavnými odkazy na americká 80. léta, nenudí a jako oddechová četba k poslechu naprosto ideální.

Larry Correia - Monster Hunter Nemesis (Nemesis)

"Nechápu proč mě lidi furt podceňujou... přitom jsem totální drsňák," řekl Jefferson a omdlel.

Další z řady Lovců monster od Larryho Correiy, tentokrát o agentu Franksovi. Protože kdo je ten záhadný obrovský muž, jehož jméno znají i monstra přicházející z jiných dimenzí? Který sice neřekne ani pět vět, ale z každé akce vyvázne téměř bez zranění - a pokud je zraněn, tak ho zase sešijí a vrátí do akce? Který se hlásí do interkomu tajné organizace Spojených států zabývající se monstry a nadpřirozenem jako Franks, číslo agenta 'jedna'. A proč je na jeho smlouvě s úřadem podepsaný G. Washington?

Opětně audiokniha namluvená Jiříkem, který klasicky nezklamal. Bohužel jsem opět přeskočil jednu z knížek v řadě, takže události z L.A. tak nějak rezonovaly celou knihou a já pořád netušil, oč jde. Snad k tomu jednou dojde. Nicméně ačkoliv je Franks super charakter, asi není tak zábavný jako Earl Harbinger v Alfě... Nicméně se dozvíme, kdo z těch dvou by zvítězil v souboji! Vůbec, celá knížka je teď hodně akční a stojí to rozhodně za poslech.

Terry Pratchett - Witches Abroad (Čarodějky na cestách)

Když se doposlechl Šógun, tak je jasné, že něco muselo přijít dalšího. Zůstal jsem věren hlasovému projevu rétora Jiříka, a padla volba na Pratchettovi Čarodějky na cestách. Kdo mě trochu zná, ví, že to není rozhodně první Zeměplocha tady, nicméně - tahle je dle mého názoru z těch slabších. Byť co se týče základu, může být jednou z těch přístupnějších. Na paškál se totiž berou pohádky, woodoo a všemi zbožňované cestování. Takže např. jazykové schopnosti stařenky Oggové mi připomněly trochu výrok jednoho Francouze, se kterým jsme se potkali na Sicílii:

"You're good, boy! Part French, part Italian, bit of English."

Jako součást rekonvalescence a podkreslení při pečení cukroví to bylo více než dostačující.

James Clavell - Shogun (Šógun)

Dlouhé měsíce mi dělal Šógun společnost. Protože si jasně pamatuji, že nám hrál na Lipně před spaním, snadno určíme začátek poslechu někdy na polovinu dubna. Takže přes půl roku. Hlavní příčina je zcela jistě ta, že namluvená kniha má 62 hodin (opětně namluveno Jiříkem). Druhá ta, že už neposlouchám všude možně. Nějak mě přestalo bavit špicovat uši v metru.

Je nasnadě, že případného čtenáře by mohla odradit délka knihy. 983 stran si rozhodně jen tak za odpoledne nepřečtete. Myslím, že druhý faktor (přiznávám, že to byl faktor i pro mě) je prostředí Japonska. Osobně mi je většina východní kultury velmi vzdálená, čímž nemyslím, že bych ji neměl rád. Jen je to natolik jiné, že proniknout do toho vyžaduje velkou vstupní investici. K tomu mnoho postav s cizími jmény. Nicméně si myslím, že pokud existuje nějaká kniha, která by vám mohla poodestřít oponu k dálnému Východu, je to právě Šógun. Proč, se dočtete dále.

Děj: Píše se rok 1600 a k japonským břehům během bouře připlouvá loď Erasmus, vedená lodivodem Johnem Blackthornem. Přesněji řečeno - po strastiplné plavbě kolem světa, během které zemře většina námořníků výpravy zbídačená loď ztroskotá o ostrov Kjúšú. Námořníci jsou z vraku lodi zachráněni a uvězněni. Protože jde o holandskou loď, jsou zajati, protože v Japonsku už mezitím dobře funguje katolická misie jezuitů - tedy španělsko-portugalská - s nimiž je Holandsko a Británie ve válce. Ztroskotaná posádka se tak dostává do nepřátelského prostředí. Blackthorn, který je Angličan, se snaží skrze jezuitské tlumočníky vyjednat aspoň nějaké podmínky jejich vězení, přičemž dá najevo, že jezuitský kněz je jeho nepřítel. To velmi zaujme daimyoa Yabua, který rozezná Blackthornovu inteligenci, a rozhodne se zjistit od něj více. Třeba tolik, že by se vymanili z katolického vlivu, který mají díky obchodu s hedvábím, bez kterého Japonci nemohou vyrábět.
Yabu oddělí Blackthorna od jeho posádky a už s ním má své plány, když dorazí generál od knížete Toranagy. Yabu udělá jedinou rozumnou věc - loď, posádku i jejího lodivoda věnuje do rukou svého lenního pána Toranagy. Posádka se tak ocitá v naprosto nepřehledném vnitřním mocenském boji Japonců. Blackthorn se seznamuje s portugalským lodivodem Rodriguezem, který ho převáží na menší galéře za Toranagou. Od něj se začíná dozvídat základy japonské kultury. Při svých peripetiích sbírá kousíček po kousku něco z japonštiny, takže když stane před Toranagou, udělá na něj takový dojem, že Toranaga vydá příkazy, aby se Blackthorn dál učil japonsky a byl schopen naučit Japonce evropskému způsobu boje a myšlení.

To co mě zdaleka nejvíce bavilo na celé knize je právě Blackthornovo poznávání Japonska. Blackthorn je totiž opravdu chlapík - ono totiž lodivodi asi museli být opravdu raketoví inženýři středověku. Určováním polohy na mapě to začíná. Blackthorn umí samozřejmě anglicky a holandsky, ale taky portugalsky, latinsky a něco španělsky. A k tomu spoustu dalších užitečných věcí.

Jedna z nejzajímavějších věcí je, že obě strany (myslím tím Japonce a Evropany) nazývají ty druhé "barbary". Přitom je to naprosto jasné: barbaři jsou jednoznačně Evropané. Období kolem roku 1600 se sice vyznačovalo velkými zámořskými objevy, ale když se porovnávají přístup ke zdraví, bydlení, víře nebo sexu... středověk... Společně s Blackthornem tak máme šanci pomalu objevit bušidó a s ním třeba i zahradu rostoucích kamenů.

Kdo se nenechá odradit a ponoří se do velmi složitého příběhu, nalezne v něm vše od akce po neskutečnou romantiku. Nechybí ani ninjové!

Arthur C. Clarke - A Fall of Moondust (Měsíční prach)

Zase jedno scifíčko, který jsem si tak porůznu poslechl na cestách. Načetl ho bobeš41, který si dal tu práci a přidal do knihy spoustu hudbu (většinou Jean Michel Jarré), a maličko upravil i hlasy (většinou změna směru, např. při telefonování slyšíte jednoho volajícího zprava, druhého zleva) a přidal menší zvukové efekty. Kniha tak více připomíná rozhlasovou hru. Na můj vkus mohlo být méně hudby, protože poslouchám knížku a ne futuristické elektro, které se navíc často opakuje, ale to už je samozřejmě na vkusu každého posluchače.

Román se věnuje katastrofě měsíčního plavidla Serené, které se propadne do prachu někde v Moři Žízně. Především pak situaci na palubě potopené lodi v neznámých podmínkách a posléze i záchranným operacím.

Knížka je z předmětu poněkud málo výpravná a nepříliš akční, i když to možná způsobuje i zpracování, takže jsem kolikrát neměl tu chuť hledat ztracenou pozici při chybě mého přehrávače. Nicméně A. C. Clark uskutečnil několik vcelku dobrých predikcí, vzhledem k tomu, že jej napsal už v roce 1961. To takový Żuławski neměl takové štěstí, ale tam je ta propast času daleko větší.

Larry Correia - Monster Hunter Alpha (Alfa)

V pořadí třetí, ale pro mě druhá kniha Lovců monster, opět skvěle namluvená Jiříkem.

Z první knihy Lovci monster s.r.o. je tady vlastně jen jediná vystupující postava, a to postava samotného šéfa Earla Harbingera, který kromě toho, že je vlkodlak, je ještě ke všemu zkušený lovec monster a certifikovaný drsňák. Ale tak nějak drsňák ze staré školy, však se taky narodil v roce 1900.

Případ, který se zprvu zdál, jakože půjde o uzavření starého soupeření mezi dvěma vlkodlaky, se rozjede v absolutní jatka vlkodlačí smečky a pokusem o zastavení vulkodlačí apokalypsy (nejedná se o překlep, ale o název vlkodlačích zombií). Ke všemu se Harbingerovi splní dlouholeté přání ve velmi nepříhodnou chvíli.

I přes přeskočení druhého dílů série netrpí kniha dějovou mezerou, naopak se spíš vrtáme v Earlově historii někdy během doby války ve Vietnamu, takže občasné odkazy na první nebo druhou knihu nijak neruší. Jinak je to svižné akční moderní fantasy, poslouchalo se to skvěle. 

Stieg Larsson - Luftslottet som sprängdes (Dívka, která kopla do vosího hnízda)

Poslední dopsaný díl Milénia Stiega Larssona, navazující přesně v místě, kde Dívka, která si hrála s ohněm skončila. Pokud je tu někdo, kdo ještě nezná Muže, kteří nenávidí ženy, a nemá detektivky vysloveně v neoblibě, rozhodně ho čeká příjemné počtení, nebo si celý příběh může vychutnat i ve filmové podobě a to hned dvou provedeních.

Dostáváme se konečně k místu, kdy Lisbeth Salanderová je u soudu ve vykonstruovaném procesu, který na ní navlékly švédské tajné služby už ve třinácti letech. Naštěstí i přes to, jaký vztah má obvykle se svým okolím, má dostatek přátel, kteří jsou ochotni ji pomoct. Nastává tak souboj novinářů a řadových policistů proti tajné jednotce, která se neštítí ničeho.

Svižný akční příběh se poslouchá vcelku sám. Jen mě už po dvou dílech máloco překvapilo.

Dashiell Hammett - The Maltese Falcon (Maltézský sokol)

K vašemu poslechu namluvil Oldtrebi.

Když do detektivní kanceláře Archer & Spade vejde křehká dívčina, která hledá svoji sestru,

světlovlasý ďábel Spade snad trochu zbystří. Jelikož je to ale opravdu pěkná kůstka, Miles Archer se rozhodne propůjčit své osobní služby sledování. Ráno poté soukromý detektiv Spade nechává seškrábat jméno Archer ze dveří a chystá se vyšetřit smrt svého parťáka. Případ je ale zapletenější, než se zdá.

Popravdě si myslím, že případ je zapletený sice řádně, ale některé věci úplně nesouhlasí. Gangsteři jsou sice všemi mastmi mazaní, ale Spade, ten je úplný klouzek, jak mu všechno krásně vychází.

Ve výsledku je to správná oddechová detektivka, takže nic nezkazíte, když tomu také chvíli dáte.

Raymond Chandler - The Long Good-bye (Loučení s Lennoxem)

Další audio brilantně namluvená Oldtrebim.

Phill Marlowe potká na ulici před klubem chlápka dost zmoženého alkoholem, který podle jeho mínění potřebuje pomoct. Zařídí mu odvoz z klubu k sobě do bytu, nechá ho maličko vystřízlivět, dodá finanční injekci, aby se chlápek dostal do Vegas, kde podle všeho může dostat dobrý flek. Ten člověk se jmenuje Terry Lennox.

K možnému čtenářovu překvapení se Terry Lennox skutečně postaví na nohy, vrátí se ke své ženě a když se vrátí do Hollywoodu, aby Marlowovi poděkoval, stanou se z nich parťáci, kteří občas zajdou na drink.

Jenže jednoho večera se objeví Lennox s pistolí u Marlowova bytu a tvrdí, že potřebuje pomoct. Marlowe se dle svých zásad na nic neptá a zaplétá se do souhry velmi zvláštních náhod, úmrtí a známostí.

František Kotleta - Příliš dlouhá swingers párty

Od stejného autora jako Hustej nářez tady máme další béčkovou... rád bych řekl řezačku, ale tady by se muselo použít jiného slova.

Recept na zábavný béčkový sci-fi/fantasy je vcelku jednoduchý: násilí, sex a aspoň trochu zajímavý příběh (není nutností). Kotleta zde použil jednoduchou rovnici - když ti chybí násilí a příběh, dej tam o to víc sexu. Takže náš hrdina, doktor archeologie (nebo paleontologie) Kosek, se většinou příběhů prostě prosouloží. Což není nezábavné (to čtení myslím), ale že bych se teda nějak extra popadal za břicho, to teda ne.

Knížka obsahuje pět povídek, v první z nich je doktor Kosek najat detektivní kanceláří Zdeněk Kouda, která se zabývá nadpřirozenými případy v Česku i ve světě. V dalších čtyřech již pak jako řadový zaměstnanec této detektivní kanceláře aktivně řeší různé případy. Jeho kolegy jsou dva bývalí policajti (pěkní chlíváci, ale profíci) a šéfem zmíněný Kouda neustále kouřící dýmku.

Většina případů se řeší v Praze, takže je to docela zajímavé (ne tak zajímavé jako třeba Líheň), ale ve výsledku to není taková bomba, jako Hustej nářez.

Larry Correia - Monster Hunter International (Lovci monster s.r.o.)

Další kniha namluvená Jiříkem, kterého s tátou považujeme za vrchního Pratchettova předčítače, ovšem tentokrát zpracoval knihu úplně jiného ražení. Lovci monster jsou vlastně docela béčková

řezačka, až teď si uvědomuji, že se to postavilo trochu nad úroveň možná právě kvůli tomu přednesu.

Hlavním hrdinou je Owen Pitt, což je chlapík tmavší pleti velký jako hora. Potkáváme ho ve chvíli, kdy se živí jako účetní a jeho šéf, což je ztělesnění všech špatných šéfů, si ho jednoho večera pozve na kobereček. Jako přídavek k neocenění Owenovi práce ve firmě mu prozradí, že se ho hodlá potrestat trestem mimo firemní nařízení. Tento trest je ve zkratce to, že se šéf promění ve vlkodlaka a chystá se Pitta sežrat. Naštěstí pro nás se Pitt neživil v životě jen jako účetní, ale taky jako vyhazovač v barech a nebo bojem v ilegálních zápasech. Souboj s vlkodlakem je tak tedy vcelku vyrovnaný a Owenovi se podaří jej přežít a vlkodlaka zneškodnit.

Po této události Pitta nejdříve kontaktují federální agenti z úřadu pro kontrolu monster, a pak chlapík, který reprezentuje firmu Lovci monster s.r.o., který mu nabídne práci. Owen se po dlouhé úvaze rozhodne tuto práci přijmout.

Knížka je svižná, nabitá dějem a akcí, není nouze o drsnější slova i scény. Zkrátka je to dobré béčko.

Terry Pratchett - Soul Music (Těžké melodično)

Díl o Smrťovi (bezva), Zuzance (super!), Krysím Smrťovi (nejlepší!), mázích z Neviditelné univerzity (ok) a hudbě s kameny.

Především Smrť se ztratí, což je vždycky velká bžunda, a tak se tentokrát uzme jeho řemesla Zuzanka. Tady mi to tedy přišlo hodně jako Mort, ale protože Mort byl bezva, nevidím velký problém. Navíc všichni šílí po Zuzance.

Krysí Smrť a Albert zatím začnou řešit, kam se poděl mistr. Nu, Smrť si totiž musí vyřešit něco vlastního, na co by rád zapomněl. Jenže Smrť nezapomíná ani na to, co se ještě nestalo, takže to chce opravdu úsilí.

A odkud si přišla hudba. Posedla jednoho hudebníka, který vypadá tak trochu... elvish, a kapela Howling Stones, složená z něj, trpaslíka Zloty a trolla Cliffa trhá rekordy v návštěvnosti, dovádí k šílenství fanynky a taky mágy. Se kterými má těžkou hlavu zase arcikancléř NÚ.

Možná se nejedná o nejlepší Zeměplochu, ale rozhodně splní očekávání, jako většina knih ze série.

Miroslav Žamboch - Líheň 2 - Královna smrti

Konstatuji očividné: pokračování Líhně 1

Protože moje review prvního dílu bylo opravdu krátké, rozepíšu se o obou zároveň. Nebude to nejspíš o moc delší. Co je zásadní - prostě nevím, zda rozdělení na dva díly je dobré, nebo špatné, nebo ve výsledku zase dobré.

Protože první díl je bezva. Je to svižný, něco se děje, nastiňuje se něco velkého, hrozivého. Střílečky, rubačky, to co máme rádi. Jenže není konečný bez toho druhého dílu. Takže si ten druhý díl musíme přečíst, aby to dávalo smysl.

A druhý díl je prostě hrůza. Nějaká ta rubačka tu pořád je, ale vzhledem k tomu, že všechny hlavní postavy dostávají do vínku tak trochu nadlidské schopnosti, už to není náhle úplně ono. A protože autorovi zřejmě přijde sledování grafů a popis matic jako zábava, vzhledem k jeho studiu se není čemu divit, máme tady popis jakýchsi bizarních závislostí M-pole a příběhu a postav a všechno to dohromady dává jakýs taký smysl, nicméně co je zábavné při měření v laboratoři, není tak úplně zábavné pro akční sci-fi. Ale může to být jen můj názor, mě bavilo spíš sledovat barvy krystalků a vůni, každý máme z té vysoké nějakou jinou libůstku.

Tudíž hodnocení - první díl dobrý, ale bez konce, druhý díl konec, ale strašný.

Miroslav Žamboch - Líheň 1 - Smrt zrozená v Praze

Není nad kvalitní brakovou literaturu! Asi se tedy ještě nebudu ukvapovat s nějakým celkovým hodnocením, ale jako audiokniha to rozhodně zábavné je.

Navíc ta zábavná chvíle, kdy se postavy z románu prohání zrovna v místech, kde stejně jako oni přestupujete sice opačně z metra na tramvaj, ale přeci! Maličko zážitek.

Co mi tedy trochu vadí je dosazení autora jako sebe sama do příběhu, včetně toho, že si postavy o sobě mohou přečíst ve stejnojmenné knížce - ta myšlenka se mi zdá trochu omšelá, ale třeba z toho Rulhánek ve druhém dílu vydojí něco, co mě posadí na zadek.

Ed McBain - Give the Boys a Great Big Hand (Dej mládencům ruku jako lopatu)

Tak vám povím krátce stručně - ten McBain, ten teda umí napsat detektivku. Přehledně a k věci. Poutavě a s popisy osob, míst i počasí. Stojíte na rohu bůhvíjaký avenue, čekáte na Carellu, a přitom cejtíte, jak vám déšť stejká za límec pláště. Děsný počasí, fakt že jo. Carella nejde a nejde, ale když už pak konečně přijde, jdete s ním dovnitř a dáte si horký kafe a probíráte případ.

Případ nalezené ruky. Máte jenom ruku, která patřila zřejmě velkýmu chlapovi, a tašku, ve který jste tu ruku našli. A teď se s tím mají mládenci z 87. pátracího oddělení nějak popárat. A protože je to jejich práce, tak se s tím mládenci z 87. pátracího oddělení popářou.

Stejně jako knihu Která stála za vraždu? jsem i tento počin z McBainova pera vyposlechl v přednesu Oldtrebiho. Nevím, jestli je to spíš vada mé paměti, ale mám pocit, že tuto knihu více vyplňují popisy detektivů a jejich soukromého života (viz. krátká ukázka). Na druhou stranu, je to obtížné vyšetřování a tak je případ s rukou je daleko méně akční, než ten s mrtvou dívkou uprostřed rozbitého krámu s alkoholem. Vlastně spíše popis mravenčí práce detektivního oddělení. A kupodivu - pořád stejně dobré.

Ukázka:

Když se Kling vrátil ke stolu, usmíval se.

"Co se děje?" zeptal se Carella.

"Nic tak zvláštního. Claiřin otec odjel dnes ráno do New Jersey, toť vše. A vrátí se až v pondělí."

"Jinými slovy. prázdný kvartýr na celý víkend, co?" řekl Carella.

"Na nic takového jsem nemyslel," řekl Kling.

"Kdepak! Ty ani ve snu ... to bych tě nesměl znát."

...

"Celej víkend?" řekl Carella překvapeně.

"No, víš ..."

"A to začneš už dnes večír?" zeptal se udiveně.

"No, víš ..."

"Já bych si s tebou tu neděli vyměnil, jenže mám strach ..."

"Z čeho?" řekl Kling a předklonil se.

"... že z tebe bude v pondělí ráno troska. Že vypadneš z kalhot." Carella se odmlčel. "Celej víkend?" zeptal se znova.

"To se nám totiž moc často nestane, že fotr takhle vypadne.

Rozumíš."

Christopher Moore - The Stupidest Angel (Nejhloupější anděl)

Pokusy vysvětlit společnosti, o čem zrovna čtete, pokud čtete knihu od Christophera Moora, se vám mohou dost vymstít. V případě Špinavé práce to kupodivu ještě šlo. Ale tohle už je opravdu těžká bejkárna - v tom pozitivním slova smyslu. Kniha opět slyšena přes sluchátka doma i v metru.

Hned v začátku knihy se nám dostane upozornění, že v knize se objeví sprostá slova a souložící lidi po čtyřicítce. Pak se ocitáme v jednom městečku v Kalifornii, kde snad nikdy nesněží, ale přesto je to městečko hojně navštěvováno kvůli jeho vánoční atmosféře.

Myslím, že místo nastiňování nějakého příběhu vám jen popíšu hlavní charaktery této knihy:

• Theo - místní policista a pěstitel marihuany
• Molly - jeho žena, bývalá herečka béčkových akčňáků, schizofrenička, při vysazení prášků jí do života kecá Vypravěč a mění se v Kendru, bojovnici pustiny
• Lena - její kamarádka, která při nehodě s rýčem zabije Santa Clause při krádeži vánočního stromečku
• Tucker - pilot ve službách DEA, který jí pomáhá ukrýt tělo; a pak je přitahován jejím tělem
• Roberto O'Kaloň - jeho kaloň
• Raziel - anděl, který se snaží splnit dítěti vánoční přání, má rád horkou čokoládu a osvobozuje medvídky ze sáčků instantního kakaa

František Kotleta - Hustej nářez

Další mluvené slovo, sice trochu potichu, čímž myslím jen a jen hlasitost vlastní nahrávky, ale jinak velmi kvalitně.

Zkrácený obsah této knihy: na Zemi přistáli mimozemšťané a upíři se rozhodnou proti nim bojovat. A je to nářez.

Styl, kterým je kniha psaná, je často velmi vulgární, místy i pornografický. Kdyby holky v práci tušily, že pauzuju vášnivou upírskou soulož v prostředku a hned na to říkám dobré ráno, zcela jistě by koukaly jinak. Podezírám trochu lidi v metru, jestli nejsou sluchátka slyšet i okolo. I když v metru to bylo na hranici slyšitelnosti i pro mě.

Hlavním hrdinou knihy je Jan Bezzemek, Čech narozený roku 1320 a proměněný v upíra asi dva roky po bitvě u Kresčaku, které se zúčastnil pod vedením krále Jana. Už při prvním setkání mučí jednoho človíčka uprostřed vepřína, a mluví velmi příhodně místu, na kterém se nacházejí. Ostatně, Jan se na dost podobném místě sám narodil, takže není moc co se divit. Jan je asi 700 let starý, a za tu dobu už prožil několik bitev, od husitských po linie druhé světové války. A teď vraždí Kartany a lidi a upíry, kteří se rozhodli, že se jim podvolí.

Pokud vám sci-fi není cizí a rádi se začtete do dobrého béčka, mohu vám Hustej nářez jen doporučit. Stejně tak za přečtení stojí i profil autora na cbdb.