Zdviž

Potkám kamarádku Kláru před výtahem. Jsme rádi, že se vidíme, a že máme aspoň tu společnou cestu výtahem. Ona mačká čtvrté patro, já si volím svoje šesté.
"Bydlíš až nahoře?" ptá se.
Přitakávám.
A ona mačká páté patro: "Tak ať se projedeš."
Potvora.

vanili

Pro legraci jsem se zúčastnil literární soutěže na portálu vanili.cz, tak jsem zvědavý, jak to dopadne. Soutěž o sci-fi mikropovídku (méně než 100 znaků), mi loni přišla jako šílenost, letos se mi ale nápad v hlavě vylíhnul.
Taky jsem se díval, zda bych se čistě náhodou nemohl zúčastnit s Laudreym něčeho, abych ho trochu vyvezl do světa, ale zjistil jsem, že jsem to o hodinu prošvihl. Nevadí, snad svět letos nekončí.

Požár

Plameny šlehaly z oken domu. Oheň už začal pomalu polykat i střechu.

Stála, dívala se do plamenů, trochu se kolébala v bocích. Teplo sálalo tak, že jsem musel stát notný kus od domu, abych ten žár vůbec vydržel, ona byla o hodně blíž, jako by to ani nevnímala.

Bylo slyšet syčení páry, praskání kamenů, borcení ohořelého dřeva a hučení plamenů. I přesto bylo jasně slyšet, že jak tančí, chřestí do rytmu krabičkou zápalek.

Pavoučci

Nechápu nepřátelství (většinou dívek a maminek) vůči pavoukům. Nevím, zda se na tom podepsal hlavně Pavouček Provazníček, rozhodně je to knížka, kterou přečtu každému špuntovi, který se mi dostane do rukou, nebo můj dědeček, který mi takto vysvětlil, proč si neuklízí pavučiny ve sklepě, v každém případě pavoučci mají v mém pokoji azyl.

Tím nechci říct, že jsem čuňátko, co nesmete zaprášenou pavučinu - tu pavouk už stejně nepotřebuje, protože se odstěhoval, nebo by ji hmyzové stejně viděli. Ale tak nějak doufám, že se pavouci v mém pokoji budou živit hlavně komáry a muškami, co by mě otravovali.

Rebarborový koláč

Rebarborový koláč je jedno z mých oblíbených jídel. Naštěstí už jsem tak zdatný kuchař, že když mám na něj chuť, tak si ho dokážu upéct i sám.

Kéž byste mohli všichni ochutnat, ale podle toho, jak mi chutná, myslím, že si na tomto světě moc nepobude.

Snad mi to učení pod ním půjde stejně dobře. To bych si přál.

Noční hlava

Ptáš se,
co se mi v noci honí hlavou?
Že pod temnou klenbou nebes
bych strávil zbytek noci,
že viděl bych zrod úsvitu
a snídal bych rosu třpytící,
a stejně bych k tobě pěšky
přišel akorát abych ti dal dobrou noc.
Je to k tobě daleko... až moc.

Zmrzlina

Schováme se před sluníčkem,
hezky v chladu, ve stínu,
koukám, jak svým jazýčkem,
ulizuješ zmrzlinu.

Když zvážíme tu teplotu,
je to závod s časem -

neohlídáš dobrotu,
spadne ti až na zem.