Leden '18

Bylo zvláštní světlo. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem celý den strávil v přesvětlené místnosti, nebo jen tím, že jsem konečně vypadnul z práce. Obloha a vlastně i všechno okolo měla nádech hnědých odstínů. Ve vzduchu se držela zvláštní vůně. Nevěděl jsem, jestli je to prostě smogovou situací, která se přelila přes kopec i do třináctky, ale představoval jsem si, že je to vůně spáleného jehličí těch stromků, které lidi za posledních pár dní vyložili k popelnicím. Opadaná a smutná košťátka.

Přes to všechno mě ta divná světelná situace celého táhla ven. Možná právě proto, že měla tak moc daleko do nějaké dokonalé situace. Leden a nikde žádný sníh. Příliš teplo, aby se udržel, ale příliš zima, aby člověku bylo venku pohodlně. Dorazil jsem domů, odhodil jsem tašku, oloupal mandarinku, vložil ji do kapsy a vyrazil jsem ven.

Světlo nikde.

Jistě. Byl to západ slunce. Západ slunce rozptýlený všudypřítomným lednovým stratem, ze kterého nespadne nic hezkého, leda tak trocha břečky.

Stejně jsem se trochu prošel. Moc to zkoumáš, myslel jsem si. Moc se zkoumáš.

Frederick Forsyth - The Odessa File (Spis Odessa)

Jeden politik to vyjádřil lakonicky: "Je to otázka volební matematiky. Šest miliónů mrtvých Židů k volbám přijít nemůže, ale pět miliónů bývalých nacistů může, a také pokaždé přijde."

F. Forsytha jsem začal číst na doporučení z jednoho baru. K mému překvapení, když jsem se někomu z mých sečtělých přátel svěřil, koho jsem objevil, byli neméně překvapeni, že jsem od něj ještě nic nečetl. A samozřejmě mi doporučovali Šakala, kterého jsem nechal na jindy právě kvůli tomu, že je to zfilmované a já to viděl (toho s Willisem). Vlastně úplně původně jsem se do Forsytha ani moc nehrnul, protože jsem si myslel, že jde o období Ságy rodu Forsytů. Tolik k tomu, že paměť není zdaleka tak dokonalý nástroj, jak očekáváme.

Spis Odessa nemá vůbec nic společného s ukrajinským městem na břehu Černého moře. Jedná se o zkratku Organisation der ehemaligen SS-Angehörigen - Organizace příslušníků bývalých SS. Hlavním hrdinou je mladý německý novinář, který se snaží dohledat jednoho důstojníka SS asi 20 let po válce a popravdě - děj není až tak zajímavý, jako pozadí celé knihy. Popis fungování Odessy i vazby na Egypt, Izrael a další. Rozhodně velmi čtivá knížka, a pokud není od Forsytha nejlepší, těším se na ty další.

Guillaume Apollinaire - Alcools (Alkoholy)

přeložil Petr Kopta

Kupodivu je to v první knížka na mé poličce poezie. Abeceda je zkrátka neúprosná.

Myslím, že Alkoholy netřeba připomínat. A Pásmo, které je první básní této sbírky, udalo název celému typu těchto zajímavých surrealistických básní. Ale jsou tam samozřejmě i jiné skvosty:

CHOROVOD

A splývavý chór vod kvil vilných rohů v mlhách

Vždycky poklona překladateli. Protože překlad mi skoro přijde lepší než originál...

CHANTRE

Et l’unique cordeau des trompettes marines

Takže ať je to zajímavé: odkaz na wikisources

Smutná kytara

Potíž s náladou je jako s kytarou - smutný písničky se snadněji zahrajou.

Šimon Tatíček, Lukáš Kopřiva - Špatné básně

Tuhle knížku jsem zčásti četl díky Ondrovi a včera večer dočetl díky Janě, kteří jsou lidmi kultury a přispěli autorům na startovači nebo podobné věci a mají díky tomu Špatné básně knižně. Vy si můžete přečíst spoustu z nich na jejich facebookových stránkách.

Básničky jsou krátké, snad až na výjimku veselé a mají výbornou pointu. Ty "složitější", které mají vysvětlivku, vám rozechvějí bránici v 99%.

Terry Pratchett - Witches Abroad (Čarodějky na cestách)

Když se doposlechl Šógun, tak je jasné, že něco muselo přijít dalšího. Zůstal jsem věren hlasovému projevu rétora Jiříka, a padla volba na Pratchettovi Čarodějky na cestách. Kdo mě trochu zná, ví, že to není rozhodně první Zeměplocha tady, nicméně - tahle je dle mého názoru z těch slabších. Byť co se týče základu, může být jednou z těch přístupnějších. Na paškál se totiž berou pohádky, woodoo a všemi zbožňované cestování. Takže např. jazykové schopnosti stařenky Oggové mi připomněly trochu výrok jednoho Francouze, se kterým jsme se potkali na Sicílii:

"You're good, boy! Part French, part Italian, bit of English."

Jako součást rekonvalescence a podkreslení při pečení cukroví to bylo více než dostačující.

Zezadu jsi krásná

Zezadu jsi krásná.

A tak tě musím obejít,

abych tě viděl zpředu.

Ten tvůj přísnej výraz,

když na tebe zírám.

A tvoje šíje

a záda

a páteř

a pohled

kterým mě srovnáš.

Ty jsi křivka

a já linka

a naše průsečíky

jsou někde v nekonečnu.