Těžší a těžší rukou
hladíš čas proti srsti
Jak červený maják
na trupu tupoleva
hlásí se příběhy
s odřenými koleny
Čím dál víc
bojíš se dlouhých nocí
a do temnoty
rozkročených vrat
Morseovkou básně
snažíš se dovolat
světla
(V jeho lidských podobách)
Ty kráso.... už třetí báseň v knize je takhle dobrá! řekl jsem si, jak jsem se do knížky začetl. Padla rychle a snadno, a musím říci, že si mě získala opravdu snadno. Mrkejte na tenhle verš:
(Lék z loňských hroznů
neměřím na lžičky)
Super co? Nikdo nedokáže říci, že pije víno, s takovou bravurou jako velký básník. Jsem z toho furt úplně paf.
Básničky postupem knihy získávají na vážnosti a tíži, tématem je i válka a utrpení starší generace, loučení, láska k rodině i vlasti.
Přesto však, jak je mým dobrým zvykem, naprosto nevhodnými ukázkami udělám i z tragédie komedii, a proto budiž závěrečnou ukázkou:
Českou krajinou
Objímám tě křížem krážem
pohledem i svými kroky
Unavený lehnu na zem
Ukloním se před potoky
Mezi prsty sevřu hlínu
Vzbudím vodu pod oblázky
Jako kámen s tebou splynu
živý kámen plný lásky
Žádné komentáře:
Okomentovat