pondělí 31. července 2017

Ludvík Středa - Časové znamení

Časové znamení

Těžší a těžší rukou
hladíš čas proti srsti

Jak červený maják
na trupu tupoleva
hlásí se příběhy
s odřenými koleny

Čím dál víc
bojíš se dlouhých nocí
a do temnoty
rozkročených vrat

Morseovkou básně
snažíš se dovolat
světla

(V jeho lidských podobách)


Ty kráso.... už třetí báseň v knize je takhle dobrá! řekl jsem si, jak jsem se do knížky začetl. Padla rychle a snadno, a musím říci, že si mě získala opravdu snadno. Mrkejte na tenhle verš:


(Lék z loňských hroznů
neměřím na lžičky)



Super co? Nikdo nedokáže říci, že pije víno, s takovou bravurou jako velký básník. Jsem z toho furt úplně paf.
Básničky postupem knihy získávají na vážnosti a tíži, tématem je i válka a utrpení starší generace, loučení, láska k rodině i vlasti.
Přesto však, jak je mým dobrým zvykem, naprosto nevhodnými ukázkami udělám i z tragédie komedii, a proto budiž závěrečnou ukázkou:


Českou krajinou

Objímám tě křížem krážem
pohledem i svými kroky
Unavený lehnu na zem
Ukloním se před potoky

Mezi prsty sevřu hlínu
Vzbudím vodu pod oblázky
Jako kámen s tebou splynu
živý kámen plný lásky

Žádné komentáře:

Okomentovat