neděle 29. května 2016

Karel Kryl - Rýmované komentáře


Když zatoužil jsem vlastnit Seifertovo Na vlnách TSF, koupil jsem si nakonec dotisk a v internetovém knihkupectví přihodil Kryla, kterého jsem v danou dobu (a od ní dál) hodně poslouchal.

Z archivu vybrané texty od roku 1983 až po rok 1991 ukazují... co všechno vlastně? Jak politika každé doby je hanebná jiným způsobem, a jak velká škoda je, že tu další Karel Kryl není? Že jeho trefný sarkasmus je slyšet i po těch letech, i o věcech, kterým (bohužel/naštěstí?) nemůžu jako tak mladý člověk rozumět, avšak i přesto cítím.
Ukázky si můžete poslechnout sami. Jako čtení je to skvělé, ale v přednesu to má ještě jinou hloubku.




Squash


Dneska jsem hrál poprvé squash. Dva sety jsme na mé přání hráli na body, abych viděl, jak mi to jde. Dopadly 11:0 a 11:1.
Jistě si všimnete, jak jsem se v druhém setu rapidně zlepšil.

pondělí 23. května 2016

Miroslav Žamboch - Líheň 1 - Smrt zrozená v Praze


Není nad kvalitní brakovou literaturu! Asi se tedy ještě nebudu ukvapovat s nějakým celkovým hodnocením, ale jako audiokniha to rozhodně zábavné je.
Navíc ta zábavná chvíle, kdy se postavy z románu prohání zrovna v místech, kde stejně jako oni přestupujete sice opačně z metra na tramvaj, ale přeci! Maličko zážitek.
Co mi tedy trochu vadí je dosazení autora jako sebe sama do příběhu, včetně toho, že si postavy o sobě mohou přečíst ve stejnojmenné knížce - ta myšlenka se mi zdá trochu omšelá, ale třeba z toho Rulhánek ve druhém dílu vydojí něco, co mě posadí na zadek.

I Vesmír má jen jedny nervy

Když už jste z nakupování tak marný, že vám radši Vesmír pošle na Chodov jinou českolipačku, aby vás navedla na metro.
Protože i Vesmír má na vás jen jedny nervy!

čtvrtek 19. května 2016

Houpání

S hlavou unavenou
hravou
S něhou naléhavou
nahou
Se chyby stanou
pravdou.
A noci ulehnou
od oponou
Prahou
s tou pravou.

středa 18. května 2016

1/2 názvu

Zatloukám si, co je pravda.
Dívám se kolmo do zrcadla
a vidím jen půlku odrazu.
Půlka je a půlka není,
a já zvorám další rozloučení -
však nebylo jiné seznámení.

čtvrtek 28. dubna 2016

Seznam 35 knih, které stojí za to přečíst

Tento příspěvek je pro mě takový tahák, a zároveň může fungovat i jako doporučenka, nebo cokoliv jiného. Celá věc se má tak, že se strašně rád bavím o knihách, takže pokud se známe a mluvili jsme spolu, předpokládám, že jsem
zmínil. Protože si myslím, že knihy v něm jsou opravdu zajímavé. Zatím nemám v úmyslu přečíst všech 35 položek, protože vím, že například ruští autoři nejsou nic pro mě, ale knihy, které jsem už četl, lákají na svoje kolegyně. Je to podle mě dobrý výběr.
Cíleně už knihy tohoto seznamu louskám dobré čtyři roky, takže jsou za tu dobu na blogu dost rozeseté. Je pro mě docela složité tak vždycky vyhledat nějakou ze seznamu, a poslat to, co jsem si k ní napsal, tomu kterému člověku zrovna něco doporučuji. Takže tenhle článek by měl být takovou mojí verzí toho originálního.

Rozřadil jsem knížky do několika kategorií, aby to bylo trošku přehlednější. Jenže to není zrovna lehký úkol, vzhledem k tomu, že třeba Jatka č. 5 jsou jak válečná, tak sci-fi knížka. Jenže když už něco píšete, můžete si to dělat po svém...


Nezařazené

Rád dělám věci netradičně, takže začneme oddílem nazvaným nezařazené, ovšem možná bych klidně u některých titulů volil i přívlastek nezařaditelné.

Randy Pausch, Jeffery Zaslow
Poslední přednáška

Tohle je první knížka, kterou jsem ze zmíněného seznamu přečetl opravdu cíleně. Překvapení, které jsem měl z jejího přečtení, mě přesvědčilo k tomu, abych se podíval i na další tituly, byť jsem je do té doby neznal.
Mimo jiné jsem ji za tu dobu, co ji vlastním, půjčil nespočtu lidem. Myslím, že mi ji nikdo nevrátil s tím, že by byla špatná...




Antoine de Saint-Exupéry
Malý princ

Je to knížka pro děti, nebo knížka pro dospělé?
To, že jsem tuhle knížku v daném seznamu našel, mě nepřekvapilo ani na vteřinu. Ostatně Exupéry je můj velký favorit. Pokud chcete opravdu něco hutného ke čtení a přemýšlení, zkuste sáhnout po jeho Citadele.






Gabriel García Márquez - Sto let samoty
Albert Camus - Cizinec
Daniel Keys - Růže pro Algernon
Dočteno na začátku prosince 2016. Když jsem se o tomhle článku bavil (určitě poněkolikáté) s Michalem, napsal mi později, že ho zaujalo, že tahle knížka je hned na začátku. Je jeho "hodně oblíbená" (řekl v té době). Pro mě to byl docela souboj.
Alexandr Dumas - Hrabě Monte Christo

Dočtená v lednu 2017 - na to jak moc stará je to knížka je vcelku překvapující, jak čtivá pořád ještě je. A to dokonce i přes to, že je taky pořádně dlouhá.
Richard Adams - Daleká cesta za domovem, zajímavá knížka o králícíc! Článek zde


Cormac McCarthy
Cesta

Kniha o zlu a dobru v lidech, o šedi, která jednou může přijít. Příběh otce a syna. Možná nejlepší postapo, které se mi kdy dostalo do ruky.
Tuhle knížku už jsem četl dříve, než jsem objevil ten seznam. I když jsem si vědom, že moje zalíbení v téhle knize spočívá v okolnostech, za kterých jsem ji četl poprvé. Když jsem se sám brodil v potu tváře uhelným prachem kdesi daleko od doma s lidmi, kterým jsem vůbec nerozuměl.


Sci-fi

Pravděpodobně budu číst sci-fi rád až do chvíle, než si postavím vlastní raketu a půjdu si hledat nějakou vlastní planetu. Možná ho pak budu číst ještě radši kvůli praktickým radám.

Frank Herbert
Duna

Počkejte si na horké léto, práskněte sebou někam na písek a vezměte si jen malou sklenici vody.
Tohle je jedna ze sci-fi, které vás opravdu přenesou do atmosféry pouštní planety a zježí chlupy ze zvrácených pletich Harkonenenů.
Příběh o tom, jak jeden muž dokáže pohnout celým Vesmírem.
Kupodivu nemůžu úplně doporučit pokračování této knihy. Nicméně Duna má tendenci nalákat.



Douglas Adams
Stopařův průvodce po Galaxii

Nepropadejte panice, i tento titul je podle mě dost profláklý, a vypovídá sám o sobě o kvalitě tohoto seznamu.
Kromě toho, že tu nalézáme odpovědi na důležité otázky, je tahle kniha opravdu hodně zábavná. Je to ovšem humor značně anglický. Ale po přečtení této knihy už se budete na ručník koukat úplně jinak.





Joe Haldeman - Věčná válka

Philip K. Dick - Sní androidi o elektronických ovečkách?
Kurt Vonnegut - Jatka č. 5


US

Dvě knížky amerických autorů o Americe. Ačkoliv každá z nich popisuje úplně jiné období, tak trochu mi přišly mezi sebou podobné. K tomu jsem četl Irvingův Hotel New (který s seznamu není, ale já bych ho tam klidně dal), kde mám pěkně napsané, proč jsem ochoten dát tyhle knížky do stejné kategorie.

John Steinbeck - Na východ od ráje
Nelle Harper Lee - Jako zabít ptáčka



Válečné

Rozhodně každému doporučuji Hlavu XII., protože je to především ohromná legrace, i když to hlavně těží hodně z absurdních situací.
Joseph Heller - Hlava XXII
Art Spiegelman - Maus
Ernest Hemingway - Komu zvoní hrana

Erich Maria Remarque
Na západní frontě klid

S Remarquem se to má tak, že ho spousta lidí četla díky tomu, že jeho Na západní frontě klid je zařazeno do povinné četby, a všeobecně bráno jako jedna z těch knížek, které se z toho dají číst. Z mého pohledu Remarque neustále opakuje hrůzy zákopů, o tom jak chlapci přemýšlejí, co se stane, až se vrátí domů, co budou dělat jako první,... To Hemingway třeba ve Sbohem, armádo! shání flašku chlastu a balí sestřičky v nemocnicích. Sice ten závěr je tak trochu na vyhození knihy z okna, ale i tak je to o moc lepší.
Jinak nejlepší knížka o první světové válce je samozřejmě Švejk.


Dystopie

Sociální fikce věhlasných autorů, kterak může naše civilizace zparchantět špatnými ideály. Ačkoliv tohle jsou určitě ta díla, která by si měl přečíst opravdu každý, podle mě se paradoxně nejhůře čtou. Nejnestravitelnější je pro mě určitě 1984, které se v první půlce čte zajímavě a pak se to zlomí spolu s dějovou linkou, ale třeba Farma zvířat je tak krátká, že vám nezabere víc než odpoledne a přitom je v ní obsaženo dost.
Aldous Huxley - Konec civilizace
Ray Bradbury - 451 stupňů Fahrenheita
George Orwell - Farma zvířat
George Orwell - 1984


Doposud nepřečtené

Tady je správně závěs těch knih, na které jsem neměl čas, nebo které dokonce neplánuju přečíst. Což se mi asi nestane, protože trpím lehkým kompletismem.
Odkazy vás přenesou na cbdb.cz, kde si o nich můžete přečíst něco více.
Carl Sagan - Kosmos
Herman Melville - Písař Bartleby
Margaret Atwood - Příběh služebnice
Lucy M. Montgomery - Anna ze Zeleného domu
Shel Silverstein - O stromu, který dával
Haruki Murakami - Kafka na pobřeží - s Murakamim jsme se potkali u Norského dřeva, a nejsem si jistý, nakolik jsem ochoten to podstoupit znovu
Viktor Frankl - A přesto říci životu ano - podtitul psycholog prožívá koncentrační tábor mně trochu odrazuje
Fjodor Dostojevskij - Zločin a trest
Fjodor Dostojevskij - Bratři Karamazovi - kdysi dávno jsem se pokoušel číst, odložil po první třetině, ve které nebylo o bratrech stále ani jedné souvislé věty, za to jsme se dozvěděli, kdo všechno přišel za starčekem, kolik verst urazil a co má doma za dobytek. Takže ruský realismus odkládám nejspíše na dlouhé večery nukleární zimy.