Úvodem klasický počet - 23. kniha ze seznamu 35. Jedna z těch starších, ovšem stále dobrých knih.
Na jednu stranu úplně nechápu, proč zrovna autoři originálního článku 35 knih... do něj Monte Christa zařadili. Jistě, nepochybně je to velmi známé dílo, které bylo nespočetněkrát zfilmováno a inspirovalo dvakrát tolik jiných. Všeobecně jde vlastně o tak známé dílo, že jsem překvapoval své okolí, že jej čtu prvně a dokonce jsem ho ještě ani nikdy neviděl - musím říci, že to nebylo na škodu, přeci jen první seznámení s příběhem má největší kouzlo. Na druhou stranu, označil bych to za četbu spíše pro mladšího čtenáře, který by měl být ovšem vybaven větší trpělivostí. Přeci jen 19. století přálo rozvleklejším knihám než dnešní doba. Monte Christo se tak odehrává v šesti dílech, které dohromady dají přes 1000 stránek. Celý dlouhý příběh je ale hlavně příběhem pomsty, která se servíruje opravdu hodně hodně studená.
V prvním díle se seznámíme s hlavním protagonistou, který ještě nosí jméno Edmond Dantés. Dantés je mladý fešák, milován překrásnou Katalánkou, úspěšný námořník, který má namířeno na kapitánský můstek, což je posádkou jeho lodi přijímáno kladně, jelikož je oblíbeným druhem. Tento život s nádhernými vyhlídkami je zmařen udavačským dopisem vzniknuvším z žárlivosti a závisti, Edmond je uvězněn a zapomenut během politických převratů ve Francii. Dostane se do samotky v hlubinách zámku If, kam se jednoho večera prokope jeden jeho spoluvězeň - údajně šílený abbé Faría. Ten z toho radost nemá, jelikož samozřejmě mířil úplně jiným směrem, ale s mladíkem se spřátelí.
Z jejich činností ve vězení by měl dozajista radost Sartre, protože Faría naučí mladíka všemu co umí - což začíná výrobou inkoustu a končí několika světovými jazyky. Odkáže také Edmondovi mapu k obrovskému pokladu, skrytému na ostrově Monte Christo.
Když se pak jednoho dne povede Edmondovi uprchnout, míří nepřímo k tomu ostrovu. Avšak zjistí, že jeho pobyt ve vězení trval celých 14 let.
V druhém díle získává Edmond jmění, které je na tu dobu téměř nekonečné, a buduje si identitu hraběte Monte Christa. Pomalu a velmi komplikovaným způsobem si dláždí cestu k pařížské smetánce, ve které se pohybují ti, kteří jej uvrhli do vězení. Tady jsem byl poněkud zmaten, jelikož viníci jeho uvěznění přijali všichni různé šlechtické tituly a hrabě se nejprve začíná přátelit s jejich potomky - takže jsem ve všech těch hrabatech a vikomtech měl chvíli pěkný guláš.
V dalších dvou dílech jsme svědky, kterak hrabě rozvěšuje Damoklovy meče nad hlavy různých lidí v Paříži, přičemž plán je natolik komplikovaný a natolik monstrózní, že teprve v pátém díle začnou některé kroky dávat smysl. V pátém a šestém pak akorát slyšíme dopadat rány osudu řízeného člověkem, který nakonec vyjeví své rodné jméno: Edmond Dantés.
Žádné komentáře:
Okomentovat