Dnešní den TrampoT s oběma té velkými, protože to se jen tak nestává.
Telefon od Jany, že v práci není žebřík, asi ani nebudu zmiňovat. Za to nemůžu.
Po obědě jsem si šel zaběhat, a tam to všechno skutečně začalo. Nejdřív opětně telefon, který se mi povedlo Lukášovi 3x vytípnout, než jsem se domluvil se sluchátky, že budeme telefonovat. Dohovořili jsme a sluchátka si vzpomněla na to, že jsem říkal, že si hodlám pořídit nová kvůli zlámanému kabelu, a zareagovala nečekaně výpovědí tlačítka Zapnout - Vypnout, které se vlomilo a zapadlo kamsi do jejich útrob. Nicméně jsem zapnul - vypnul klíči, pomohl nějakým začínajícím kešerům a doběhl na koleje.
Vložím klíč do zámku, otočím - nejde odemknout. Zkouším to znovu a znovu. Druhý klíč. Nic. Dobře, dojdu na recepci. Hodná paní recepční jde se mnou a mně na naší chodbě dojde, na kterou stranu jsem odemykal já a na kterou stranu se odemykat má. Nebyly stejné. Aspoň že to vzala s úsměvem.
Vzhledem k tomu, že na hokej koukáme s mojí sousedkou - Slovenkou, začínám z toho mít trochu špatný pocit.
EDIT: Sluchátka jsem spravil, ale s tím hokejem jsem měl pocit oprávněný.
Žádné komentáře:
Okomentovat