Podej mi ruku,
když tě prsty zebou.
V dlani tu mám ještě
kousek léta s sebou.
Do té druhé
ti z kapsy můžu dát písek z pláže,
musíme si vystačit,
když se slunce chvíli neukáže.
pondělí 17. listopadu 2014
pondělí 10. listopadu 2014
Holešovice
Autobusové nádraží Holešovice je pro mě adeptem na nějakou cenu. Díky systému, který mi není znám, autobusy v mém směru odjíždějí ze tří nástupišť, takže není takový div, že jsem stál na jiném, odkud jsem odjíždějícímu autobusu akorát zamával a prodloužil si pobyt na tomto malebném místě o další hodinu. Kdo zde byl ví, jak moc z toho člověk může být nadšený.
Byl odměněn tím, že jsem po dlouhé době potkal ZuBra. Kouřilo se jí z pusy zima nezima a zpočátku jsem si nebyl jist identifikací, ale pak jsem se osmělil a cestu do Lípy jsme alespoň prokecali. Naštěstí není karma úplná mrcha.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)