Jiná

Poněvadž konverzace díky jídlu poněkud ustala, měl jsem chvíli, abych se porozhlédl po podniku, ve kterém jsme seděli. Byla to vcelku slušná vinárna, nicméně jsem si připomněl, že to vůbec není podnik pro mě. Dát si ve vinárně pivo bylo za prvé společenské faux pas, za druhé obvykle pivo stálo za hovno, protože všichni pili víno. Someliér křepčil s lahvemi po place, oháněl se vývrtkou jak naftaři v Texasu a pěl naučené ódy na každou z láhví.

"... zakončené lipovými tóny!" Čmuch, čmuch, srk. "Víno je v pořádku."

Na začátku večera měl v hlase patrné jakési moravské přízvuke, nicméně můj prvotní tip na město původu se s počtem ochutnaných lahví přesouval stále severozápadněji směrem k Hradci.

Nanynky na židlích ochotně napodobovaly. Čmuch, čmuch, srk. "Mmm, můžete rozlít, hihihi."

Začínal jsem mít pocit, že jsem tu holku někde viděl. Nemohl jsem si vzpomenout kde, než jsem opustil povědomou tvář, přelétl všechny ostatní u stolu, které vypadaly jako z jednoho vrhu a dorazil k dalšímu stolu. I tady jsem viděl povědomou tvář. Dlouhé, opečovávané vlasy a namalované obočí takovým způsobem, že původní barvu vlasů jste mohli odhadnout pouze pokud jste se slečně podívali do kalhotek. Dlouhé řasy, bezchybný make-up. Některá tváře okrášlené velkými brýlemi s úzkými drátěnými obroučkami. Bylo jich tu několik, pokud byste se chtěli podívat, co je právě teď v módě, byli jste na správném místě. Ne pro inspiraci, nýbrž pro synchronizaci, neboť jsem přejížděl od stolu ke stolu a až na výjimky všude objevoval podobné obličeje. Pěkné tvářičky hrající tvrdou profesionální hru přes den, je jedno jestli na recepci, v redakci, v účtárně nebo jako pozici junior manažerky retailu. Bezchybné obočí, dokonalé vlasy, pěstěné nehty. Přes týden fitko, za odměnu vinárna s holkama. V posteli od přečtení 50 odstínů šedi svázat a tvrdě ošukat. Můžu si to dovolit tvrdit, už jsem měl tři. A všechny byly vegetariánky, s pečlivě vyváženou dietou. Už jsem měl po krk tofu, sóji i hledání klíčků k poutům. Prostě bych rád někoho normálního.

Stočil jsem hlavu dopředu a prohlédl si svůj doprovod. Zdála se mi roztomilá. Zatímco nanynky kolem zobaly svoje saláty s červenou řepou, ona se ládovala cheeseburgerem. Dali jsme si ho oba. Už samotná objednávka překvapila číšníka, protože ona vypadala na první dojem úplně stejně, jako běžná zákaznice tohoto podniku. Dokonalé vlasy, skvělá pleť. Očekával Chardonnay a Caprese. Poručila si kolu a burgr. Patrně více překvapila objednávka kuchaře, protože burgr se skoro nedal jíst. Nicméně můj protějšek se šťastně ládoval mletým masem, až mu šťáva tekla po prstech.

"Je vidět, že ti chutná," podotkl jsem.

"Já vím, jsem čuně!" řekla šťastně.

"A prozíravý že nemáš dlouhý nehty, jako většina osazenstva tady," pohodil jsem hlavou do okolí. Její nehty byly sice také dokonalé, ale krátké a s přírodní barvou.

"Já nemůžu," řekla, zatímco slízla šťávu, co jí tekla po zápěstí. "Jinak škrábu." Zatvářila se provinile jako kočka, co je plísněná za ulovenou myš.

"Aha," moje představa romantických nocí se začala pomalu rozplývat.

Dohltla zbytek housky, spláchla to kolou.

"Nesnědla jsem zeleninu," oznámila mi a poukázala na zbylou zeleninovou oblohu na svém talíři.

Pozvedl jsem tázavě obočí.

"Možná bys mi za to měl později naplácat," šeptla mi, zatímco číšník odnášel její talíř i s mými ideály.