Patří k mému oblíbenému zvyku, že když se chystám někam do zahraničí, snažím se naučit základní fráze v tamním jazyce. Teď plánujeme výlet do Polska, a i když se to učí prachbídně, respektive příliš dobře, protože dorozumět se polsky není velký problém, narážím na zajímavé věci.
Třeba polský výraz pro manželství je
małżeństwo, což mě přijde neskonale více logické (
mal ženu), než to naše přesmýknuté slovo. Původ slova manželství doporučuju přečíst třeba tady na
wikislovníku.
Do toho se opětně bavíme o "stejnopohlavních" manželstvích. Část politiků se snaží zpřístupnit manželství pro všechny, naopak jiná část se toto snaží znemožnit ústavním zákonem. Rovnou vykopnu, že jsem rozhodně pro manželství pro všechny, ani nebudu říkat fráze "i já mám mezi homosexuály přátele". Ve výsledku od té doby, co jsem ženatý, mě pohlaví mých přátel zajímá jen okrajově, a o to méně mě zajímá pohlaví jejich protějšků. Zcela určitě mě zajímá, jestli jsou v životě šťastní, a pokud by se tohle číslo mělo zvýšit (byť jen teoreticky), že ten zákon o rovnosti projde, tak sem s ním. Protože pokud je část naprosto normálních lidí omezována třeba v péči o děti, tak je to špatně. Stejně tak je načase se bavit třeba o poučení dárce krve, kde jsou stále gayové uvedeni jako riziková skupina, i když by tam mělo být pouze rizikové chování.
A zdaleka nejvíc mě rozčiluje, že se toto téma vůbec řeší, když se píše rok 2022! Argument, že by dva tatínci složitě dítěti vysvětlovali, že jsou jiná rodina, než ty ostatní..? Ano, stejně jako já jednoho dne budu vysvětlovat svým dětem, proč se tyhle dvě holky drží za ruce, nebo proč se támhleti pánové objímají. "Protože se mají rádi." Takhle jednoduchý to je. Vzali se, protože se mají rádi a mají děti, protože chtěli mít děti. Nevím, proč by to někdo chtěl někomu dospělému kazit.
Biologie
Když už jsme u toho, pojďme se pobavit o tom, že pohlavní je nám dáno během početí, kdy se jeden chromozomální pár u žen čte XX, a u mužů XY. S takovou genetickou výbavou vstupujeme do světa. Během života si vytvoříme přitažlivost k druhému pohlaví, někteří ke stejnému, a některým je to v tomto ohledu jedno. Někteří nemají cestu úplně jednoduchou, protože se cítí být ve špatném těle. Neumím si představit, jak těžké je si toto uvědomit a dosáhnout změny. Což je mimochodem taky špatně, protože zrovna čtu,
co je potřeba podstoupit pro změnu pohlaví, a taky to není v pořádku podle toho, co píšu nad tím.
Nicméně tady bych už udělal za LGBT čáru, a to další... je mi líto holky a kluci, je to binární.
Musím dát také za pravdu těm, že k narození dítěte je potřeba muže a ženy. Ono to teda asi půjde laboratorně i jinak, ale tady se už opravdu nebavíme o přirozeném běhu věcí.
Výchova dítěte nicméně na pohlaví, rodičovství či čemkoliv jiném závislá není. Dítě mohou vychovat tatínek a maminka (třeba jako u nás doma), ale taky babička (Božena Němcová), starší sourozenec (Wolverine), nebo teta se strejdou (Harry Potter). A nebylo by Harry Potterovi lépe u některého z homosexuálních britských párů? Adopce tu existuje, proč by opuštěné dítě nemohlo mít dva milující táty nebo dvě skvělé maminky?
Zkrátka, proč se, Bože, pleteme jiným lidem do života, pokud není nikomu ubližováno?
