Nové kolo

Mám nové kolo. Sice na něm budou potřeba vyměnit duše, pláště, rozmazat řetěz a přehazovačku, bude potřeba vydrhnout smirkem od rzi a umýt, ale zase nebylo drahý.
Mám radost!

Hvězda z popela

Užívej si
dokud budeš moci
využij dne, využij noci
až ocitneš se bez těla
zhasne tvá hvězda z popela
Těžce tě bude mrzet
každý den cos nechala svůj dým
tě místo světla tvořit stín
až budeš se měnit v Nic.

Má mě ráda! Koupila mi pivo.

Můj nový životní cíl je stát se prvním člověkem, který plivne do černé díry. Pokud se věda neplete, mohl bych plivat z pěkně velký dálky a stejně se nemůžu netrefit.

Tučňák

Vím o jednom tučňáku,
bydlel u nás v mrazáku,
toho štvaly nejvíce
nedovřené dveře lednice.

Nejradši měl všechno bílé,

k snídani míval zmrzlé filé,
K obědu si rád dopřával,
bývala treska, jednou i narval,
a lehčí jídlo k večeři,
sardinky nebo úhoři.

Nejvíce z celé civilizace
zajímala ho lyofilizace,
zmrzlinové dorty,
adrenalinové sporty.
Na bruslení však byl moc vratký,

na snowboard zase moc krátký.

I při všech těch potížích,
stal se skokanem na lyžích.
Jednou při skvělém větru
stal se prvním tučňákem,
co letěl 300 metrů.

TrampoTy

Dnešní den TrampoT s oběma té velkými, protože to se jen tak nestává.
Telefon od Jany, že v práci není žebřík, asi ani nebudu zmiňovat. Za to nemůžu.
Po obědě jsem si šel zaběhat, a tam to všechno skutečně začalo. Nejdřív opětně telefon, který se mi povedlo Lukášovi 3x vytípnout, než jsem se domluvil se sluchátky, že budeme telefonovat. Dohovořili jsme a sluchátka si vzpomněla na to, že jsem říkal, že si hodlám pořídit nová kvůli zlámanému kabelu, a zareagovala nečekaně výpovědí tlačítka Zapnout - Vypnout, které se vlomilo a zapadlo kamsi do jejich útrob. Nicméně jsem zapnul - vypnul klíči, pomohl nějakým začínajícím kešerům a doběhl na koleje.
Vložím klíč do zámku, otočím - nejde odemknout. Zkouším to znovu a znovu. Druhý klíč. Nic. Dobře, dojdu na recepci. Hodná paní recepční jde se mnou a mně na naší chodbě dojde, na kterou stranu jsem odemykal já a na kterou stranu se odemykat má. Nebyly stejné. Aspoň že to vzala s úsměvem.
Vzhledem k tomu, že na hokej koukáme s mojí sousedkou - Slovenkou, začínám z toho mít trochu špatný pocit.

EDIT: Sluchátka jsem spravil, ale s tím hokejem jsem měl pocit oprávněný.

Novofoundlandský reflex

Asi jsem u sebe objevil novofoundlandský reflex - jak někoho vidím se topit, skáču bez prodlení do vody. Tedy když se Petr s Barčou cvakli, byl jsem první (a také poslední), kdo jim pomáhal s věcmi a lodí. Bohužel 4 ze 5 piv, které vezli, bylo nenávratně polknuto temnými hlubinami a tůněmi Orlice. Voda byla studená, a protože jsem neměl náhradní oblečení, tak jsem pěkně mrznul celou cestu až do Hradce.
Odpoledne jsme se ještě vydali na minigolf, kde jsem obsadil druhé místo v kategorii jednotlivců.
Moje nejvroucnější přání? Teplé jídlo a spánek.

Antilopa a Tučňák

Vcelku úspěšný den jsem zakončil běháním s Antilopkou a Tučňákem. Ačkoliv Antilopka dlouho neběhala, vcelku mi stačila, kdežto na Tučňáka jsme museli sem tam čekat.
Při večerním běhání jsou největší problém mušky. Létají v hustých rojích a člověk jimi pak musí probíhat se zavřenými ústy a přivřenýma očima, aby nějakou nespolknul.
Když jsme doběhli, Antilopka vypadala skoro stejně skvěle, jako když jsme vybíhali. Však to není žádný dik dik. A Tučňák taky doběhl v pořádku.

Insomnie

Je trochu smutné, že ačkoliv celý blogspot se mi strašně líbí, tak operace s písmem, aby básně vypadaly tak, jak chci, je něco, co mi občas dá víc práce, než to vysypat z hlavy na klávesnici.

Včetně toho, že by mě zajímalo, která písma vlastně obsahují všechny znaky české abecedy. Úůůůů.

Zubaři

Otázka: O čem se baví dva studenti-zubaři, když se vidí asi po měsíci?
Odpověď: O zubech.
Naštěstí jsem stihnul usnout kousek za Hradcem. Když jsem se vzbudil, bylo stále stejné téma, a já si přečetl ceduli KNĚŽMOST. Kecali až k zastávce u nemocnice v Lípě.
Příště si na cestu beru celkovou anestezii.

Poleťme!

Holky v sukních
chlapci v tílkách
slečny dle nejnovější módy
lovci podél promenády
Chtěl bych oslovit obě zdejší pohlaví

"Popleťme si navzájem hlavy."

Časopis a běhání

Můj největší literární úspěch poslední doby - tři moje básničky (Bruslařka, Mamutí pochoutka a Dívka za oknem) vyšly ve fakultním časopise. Škoda, že z Bruslařky a Mamutí pochoutky udělal grafik jednu báseň... ale nemusí zrovna pršet, stačí když kape!

Čímž jsem si přihrál druhou část šupinky. V pondělí jsem se vrátil z běhání úplně promočený potem z horka. Protože se dneska konečně ochladilo, šel jsem znovu běhat, a vrátil jsem se promočený deštěm. Ale je dobře, že čas od času prší!

Barvy života

Relevanci testu, kdy máte na různá slova reagovat třemi barvami (výběr černá, žlutá, šedá, zelená, modrá, fialová a červená) a padají tu slova jako žaludek, mícha, mozek, bolest bych nechtěl nijak podceňovat.
To, že autor testu těchto slov dá popsat pomocí barev asi okolo stovky, takže jakýkoliv člověk se během testu musí rozčílit nad jednotvárností a začít test bojkotovat... Přeji hodně štěstí při vyhodnocování a hlavně se těším na ty závěry.

Všechno rozseknul spolužák, který na dotaz: "Co dalšího je pro vás v životě důležité:" napsal: nemuset už nikdy dělat barvy života.