Hledal jsem tě

Dnes jsem tě hledal ve snu,

hledal jsem v lese
                   ve vodě
                   i okolo ní
nenašel jsem tě,
nenašel jsem tě až do chvíle,
než jsem otevřel oči.

Vrchní ochutnavač

O jednom předmětu ve škole rozebíráme čajové směsi. Nevím jak ostatní, ale my s klukama si pamatujeme nejvíc to, co si ochutnáme. Díky tomu vím, jak chutná plod fenyklu, i jak chutná sušená chaluha.
"Ochutnej tohle," říká mi Honza, v pinzetě co by čínských hůlkách drží kus něčeho bílého.
Beru si předmět mezi prsty a podrobuji jej chuťové zkoušce. Nechutná moc dobře.
"Co to je?" ptám se ho.
"Kus omítky."
-fuj-

Noční dobrodružství

Víte, co jsem psal tuhle o kamarádech, kteří vám telefonují o půl druhé?
Tak dneska jsem ve 4 ráno řešil dva opilé kamarády, snažící se skamarádit s mým spícím, nic netušícím spolubydlícím. Nakonec z toho byla jedna procházka po kolejích a pohodový pokec na schodech asi do půl šesté, ale moc jsem se nevyspal a spousta lidí okolo je poněkud nabručená.
Když nejdu k dobrodružství já, přichází ono ke mně. I když by mohlo přicházet ve vhodnější hodiny.

Kapří hovor

"Fuf, fuf, fuf, fuf, fuf fuf fuf."
"Víš, že jsi možná praštěná víc než já?"
"Já nejsem praštěná, já jsem kapr."

"Víš, co se děje s kapříkama na Vánoce."
"Vím. Plavou v řece."

Telefon o půl druhé

Taky se vám stává, že máte o půl druhé v noci urgentní telefonát, ve kterém vám kamarád zazpívá "Denně vožralej" a "Hlídač krav" jen tak z čisté radosti? S tím, že si pro vás přijde, a probudí vám spolubydlícího?
Očividně nemáte tak parádní kamarády jako já.

Příští stanice

Vláček píská
příště Bělá pod Bezdězem
podlezem či nepodlezem
na procházce před hotelem
uprostřed večerního léta
kde teď je po něm veta
kdy měl jsem slunce dlaň plnou
dívám se za poslední vlnou
jezero studené jak sklo
nechci aby se mi stýskalo.
                               ale stýská.

Zelňačka

Protože jsem minulý týden zapomněl do té báječné číny přidat zelí, rozhodl jsem se, že si uvařím zelňačku. Odvahou mně vlastní jsem zhodnotil své zkušenosti za sporákem za ucházející a vydal jsem se do neprozkoumaných zelných vod.

Cíl byl vytvořit zelňačku levnou, chutnou a hutnou. Pro tento účel jsem zakoupil kuřecí točený salám a pustil se do vaření. Když i po téměř hodině byla v hrnci místo zelňačky jakási směs nakrájeného měkkého zelí, velkých kousků salámu a vody s očky, která voněla masoxem víc, než čímkoliv jiným, začal jsem téměř propadat depresi. Přišla asistovat Marťa, a podle jejích rad jsme polévku zahustili moukou a pokusili se dochutit octem. Krom toho, že se změnila lehce barva, se o moc víc nestalo. Nakonec jsem přivolal Ondřeje,  jestli si s tím neví rady. Ten prohlásil, že to není ztracené, ať to povaříme a přidáme mletou papriku, a že jestli si s námi nemůže dát taky.

To mně vrátilo krev do žil a úsměv na tvář. Ondřej se svými vycvičenými moravskými chuťovými buňkami nic ošklivého k večeři nejedl, tudíž můj plán se začal jevit více než reálně.

A vskutku! K večeři byla výborná zelňačka.

Kdo by chtěl recept, pište si.

Run Forrest, run!

Není to úplně poprvé, co přepisuji nějaký film zpátky na scénář. Jenže tentokrát ačkoliv mám předlohu, musím ho dost poupravit. Forrest Gump na naší fakultě. To chce hodně šroubů, aby to drželo pohromadě. Tak mám v uších pecky se soundtrackem a projíždím film tam a zpátky, aby ho všichni poznali a mělo to nějaký smysl.

Snad se mi povede a budu sem někdy v budoucnu dát odkaz na vzniklé video.

Prát se?

Doopravdy mám tě rád!

Musím se kvůli tobě prát?

No tak se prát budu!

Snad se ti pak bude líbit

můj úsměv bez pár zubů.

Za ruku

Jdu s tebou za ruku

a chodník je tak úzký

že mám druhou ruku ve křoví.

A stejně je s tebou svět růžový.