Paul Haines - Secret Carnival Workers

Kdo je ten Paul Haines?

Vrtá hlavou určitě mnoha z vás. Jako heslo ve wikipedii vám vyjede básník a jazzový textař. Mezi jeho nejznámější dílo patří např. Escalator over the hill. Pořád vám to nic neříká? Nejste v těchto končinách asi první, a nepředpokládám, že by to bylo za mořem o mnoho lepší. Sám jsem o něm do přečteních prvních řádků netušil vůbec nic, a popravdě ani po přečtení se neodvažuju považovat se za nějakého znalce jeho tvorby.

Takže jak tě vůbec napadlo číst něco od někoho takového?

Celá věc se má tak, že Paul Haines má tři děti. Tima, který vlastní nějakou nahrávací společnost, Avery, která je kanadská hlasatelka, a  Emily, která je moje oblíbená zpěvačka, zakladatelka kapely Metric, kterou strašně rád poslouchám. A i v rozhovorech se členy kapely mi byla ohromně sympatická, a přišla mi inteligentní a vtipná, a jednoho večera si říkám: Nenapsala ta holka taky něco? Odpověď na tuto otázku zněla ne, ale má tátu a ten je básník. A zanedlouho později si objednávám odněkud z Británie knížku absolutně neznámého člověka na základě přenesených genů a dvou nebo tří básní, které jsem četl někde v ukázce.

Tak historii jak jsem začal číst Paula Hainese bychom měli. A jaká byla knížka?

Knihu sestavil Stuart Broomer po Paulově smrti (2003) v roce 2007. a věnuje se jeho celoživotní tvorbě - ať už to byly krátké povídky, jazzové reportáže, nebo básně.

Ačkoliv bylo jistý období, kdy mě jazz bavil, rozhodně jsem nikdy nepronikl tak hluboko, aby mě bavily jazzové reportáže. Povídkám jsem spíš nerozuměl, což určitě může být způsobeno i nějakou jazykovou bariérou, tak i tím, že styl psaní mě nijak neuchvátil a pointu jsem nenacházel (stejný problém mívám u Hemingwaye).
O něco lepší to bylo s básněmi. Nicméně, jak které období. Např. v počátcích tvorby byl Haines ovlivněn stylem dada, což není zrovna můj šálek kávy.
V pozdějších letech ovšem tyto vlivy vymizely, a tak se našlo i pár básní, které se mi docela líbily.

JUST WHEN I THOUGHT

JUST WHEN I THOUGHT

BICYCLES NO LONGER

EXISTED

I SAW A WOMAN

ON ONE

AU MOMENT MȆME

OÙ JE ME DISAIS QUES LES

BICYCLETTES CA N'EXISTAIT PLUS

J'EN AI VU PASSER UNE

AVEC UNE FEMME

DESSUS

(Když jsem myslel

že kola už více

neexistují

Uviděl jsem ženu

na jednom)

SURPRISE! SURPRISE!

SHE WHIPPED

HER HAIR

FROM HER FACE

AND WITH HER HORNY

LIPS BLEW HIM A

KISS HALF WHIMSY

HALF WHISKY

HER &

HIS

ZAG &

ZIG

(Odhodila
vlasy

ze svého obličeje

a nadrženými

rty poslala mu

pusu napůl opile

napůl roztomile.

Její a jeho

sem a tam.)

Jen úryvek z básně Fire

...

Eve born with a walk

to remind

That all love poems

must rhyme

...

Co říci na závěr? Že sáhnutí po naprosto neznámém autorovi bylo vcelku krásné spontánní rozhodnutí. Ve výsledku jsem zklamaný jen kvůli tomu, že jsem si sliboval objev nějakého nového velkého neznámého umělce. Co na tom, v knihovně mám knížku, kterou na 99% nebude nikdo znát, a jsem zase o něco chytřejší.
A kdyby někdo chtěl zapůjčit, víte na koho se obrátit.

Arthur C. Clarke - 2001: Space Odyssey, The Fountains of Paradise (2001: Vesmírná odysea, Rajské fontány)

Jestliže někdo nezná sousloví Vesmírná odysea, pochybuji, že by se tato osoba mohla nazývat vzdělanou. Úplný dle mého platí pro osoby, kterým zcela automaticky naskočí i tato melodie, příp. slova jako Strauss a Tak pravil Zarathustra.

Mnou přečtené vydání obsahuje dvě knihy - první v z nich je zmíněná 2001: Vesmírná odysea, druhou z nich je kniha Rajské fontány. Obě mají za společný prvek setkání lidstva s mimozemskou inteligencí, byť v Rajských fontánách hraje tento prvek spíš druhé housle.

Ve Vesmírné odysee se dočteme zajímavou fikci o tom, jak se mohl stát ten velký skok od opice k člověku, a kterak bylo naše myšlení modulováno něčím z vnějšku. Když pak o tisíce let později nalezne lidstvo na Měsíci něco, co funguje jako informační bóje a vyšle signál směrem k jednomu ze Saturnových měsíců, je ze Země vypravena expedice, která má tento měsíc prozkoumat. Příběh se především opírá o popis této mise, vykresluje každodenní život astronautů na dlouhých cestách a také největší problémy, se kterými by se tito odvážlivci museli vypořádat.

Rajské fontány mají několik rovin. V příběhu je nám popsána historie místa, na kterém se celá událost odehraje, tak i událost, během které z kosmu přiletí cizí sonda nazvána Xenostellar, která byť malými kousíčky informací zcela změní chápání světa lidí. Hlavní příběhovou linkou je však stavba orbitálního výtahu, který by lidstvu skutečně otevřel přístup do vesmíru. Příběh hlavního inženýra celé stavby Věže je rozhodně poutavý a popisuje i vcelku nečekané aspekty celé stavby.

Ačkoliv nebudu zapírat, že jsem si knihu přečetl hlavně kvůli filmu, kterému byla předlohou, který jsem doposud neviděl, i Rajské fontány mě překvapily propracovaností a rafinovaným příběhem.

Zrcadlo

Postavím tě před zrcadlo,
rád tě vidím z každé strany,
tebe by to nenapadlo,
zavíráš oči při líbání.