Konečně jsem si taky odfrknul od práce a s kamarádem jsme se vydali na další ostrov. Tentokrát padla volba na Mallorcu, kterážto jako španělské území hodně připomínala naši cestu na Tenerife. Jen je tu všechno dražší.
sobota 20. dubna 2019
Poušť
Stál jsem na pláži
rozlehlé, suché a
pusté tak, že připomínala poušť
Stál jsem na horské
planině uprostřed noci
a pozoroval jsem
svůj stín vržený Měsícem
Pak jsem stál před
tvými dveřmi
a těšil se jak se
rozzáříš
zaplašíš všechny
stíny
a necháš vše
rozkvést.
Psýché
Jsi příliš krásná
a muži se tě bojí ve
strachu o svoji příčetnost
a oprávněně
neboť jim tvá podoba
dokáže protknout sen.
Já se tě nebojím,
nemám proč.
Já už blázen jsem.
šupinka dubnová
Tento blog stále žije!
Když se podívám na četnost příspěvků za poslední měsíce, musím uznat, že je to pěkná slabota. Zvlášť co se března týče, téměř jsem se vyděsil, když jsem zjistil, že jsem nenapsal nic celý měsíc.
Můj život tenhle rok nabral takové obrátky, že si občas přijdu uštvaný jako pes. Nicméně berte to i v tom pozitivním směru, občas jsem zase šťastný jako štěně, co se celý den honilo za míčkem. Hlava si místo s hraním se slovy hraje se životem jako takovým.
Takové malé předsevzetí, co by se tu na blogu mělo objevovat: básničky, zápisky z cestování, možná i pokus o nějakou povídku. Jen co se to všechno usadí, přesadí a tak podobně.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)