Konečně jsem si taky odfrknul od práce a s kamarádem jsme se vydali na další ostrov. Tentokrát padla volba na Mallorcu, kterážto jako španělské území hodně připomínala naši cestu na Tenerife. Jen je tu všechno dražší.
Doprava
Klasicky jsme volili cestování zapůjčeným automobilem. Když jsem si pročítal recenze na internetu, zaujalo mě nezvyklé množství záporných recenzí na autopůjčovny na Mallorce všeobecně. Nakonec jsme zvolili Centauro, kde jsme za týden platili asi 9500 Kč - volil jsem prémium, verzi, kde byl druhý řidič a pojištění proti jakémukoli odření. Recenze ale byly příznivé, půjčovna zajišťuje transfer z letiště a na letiště a jedinou nevýhodou dle mého je, že mají otevřeno až od 7:00, a to už jsme měli stoupat k oblakům.
Možná další nepříjemností bylo, že jsme dostali Nissan Micra. To auto mi prostě nesedlo. Už po pár minutách jsem se těšil na svou škodovku a na Nissana jsem si zvykl až v serpentinách k Llucu.
Řízení po ostrově bylo ve výsledku docela příjemné nebýt jedné věci: cyklistů. Mallorca je cyklistický ráj, jenže když se plahočíte autem do úzkých zatáček za pelotonem Šlaposlavů, občas mi bělely klouby. Ano, naprosto chápu, že bych si měl zajít taky půjčit kolo a nebýt líný, naprosto respektuji jejich právo na užívání komunikace, ale na frajery, co si to šlapali prostředkem pruhu naprosto nerespektujíce mě, jsem tady přes všechen svůj klid troubil.
Sluníčko svítilo, klasicky jsme první den zjistili, kde se špatně mažeme. Celou dobu foukal čerstvý vítr, takže v závětří u moře horko, kdekoliv na větru příjemně v lehké bundě, v horách jsme bohatě využili péřovky. Poslední dva dny padalo něco, co bych popsal jako hustší mlha a paradoxně bylo v Čechách o 2°C tepleji. Moře mělo 16°C, ale pár desetiminutových koupaček jsme sfoukli.
Výlety
Cap de Cala Figuera (mapa)
Bunkry! Ondra se chtěl podívat na maják, já měl po cestě samozřejmě nějaké kešky (řada jich ale chyběla). My parkovali v Sol de Mallorca, jelikož jsem špatně nastavil navigaci, nicméně zpětně nelituji. Jízda byla pravděpodobně snazší, než zajíždět na plné štěrkové parkoviště, jak jsem chtěl původně, a cestu začínáte a končíte u docela hezké pláže s mělkým zálivem.
Překvapení bylo, když jsme s Ondrou neohroženě vlezli do jednoho z bunkrů a s baterkami vyrazili na průzkum chodby. Z pod země jsme vylezli o dobrých 800 metrů dál, ale zcela jistě se jedná o turisticky nepřístupnou oblast a tak tam raději nelezte.
Lluc (mapa)
Ondra strašně moc chtěl přespat v horách na místě, které měl vytipované už z loňska. Cesta jde po turistické cesta GR221, která by určitě stála za to jít někdy celá, ale dá se zvládnout i takhle po kouskách. Pokud budete parkovat na stejném místě, pozor na pobíhající psi z vedlejší usedlosti.
Jinak spaní v horách bylo super až na naše spacáky :D Tento kus vybavení budu muset ještě dovylepšit.
Far de Formentor (mapa)
Po studené noci jsem se rozhodl, že se chci aspoň dvě noci ohřát a na bookingu se objevila velmi výhodná nabídka na apartmán v Pollença, takže náš další výlet vedl k majáku Far de Formentor.
Vyjeli jsme, tuším, již kolem sedmé, takže cesta nahoru byla téměř prosta cyklistů a hlavně jsme zvládli zaparkovat na malém parkovišťátku označeném na mapě. Výlet byl spíše nenáročný, byť cesta z parkoviště vzhůru k majáku není zřejmě příliš používaná a téměř minimálně spravovaná - leckde jsme skákali ze skály na skálu nebo stezku obcházeli kvůli spadanému dříví. Po cestě zpátky jsme se zajeli vykoupat na Cala Figuera, kde jsme stavěli na velkém parkovišti hned u silnice. Díky stále relativně brzké hodině (a studenému moři) nás na pláži nebylo příliš a voda se nezdála až tak moc ledová.
Necropolis de son Real (mapa)
Takové doporučení nedoporučení - tenhle výlet jsem vybral já, protože se mi nechtělo jezdit příliš daleko od Pollença a přitom jsme chtěli spát někde venku, ale v menší nadmořské výšce.
Zaparkovali jsme u hotelu Son Bauló, vydali se na cestu do Son Serra Marina, po cestě si vytipovali místo na přespání, vrátili se k autu pro přespávací výbavu a vrátili se zpět. Jenže velká část téhle štreky je po hlubokém písku a vzhledem k tomu, že se po cestě nedalo koupat kvůli vysokým vlnám a studenému větru, nebylo toho moc k vidění. Necropolis jako takové mě trochu zklamalo, ten kdo napsal na internetu recenzi My most favourite place on the planet viděl z naší planety kulový. Když to srovnám s tím výletem do Adršpachu...
Pozitivní na tomhle výletu bylo to, že jsem mohl zkombinovat hamaku, nafukovací karimatku a svou celtu dohromady a bez ohledu na svůj lehký spacák jsem spal jako housenka v bavlnce.
Tenhle výlet doporučuji, pokud bude teplo na koupání a dvakrát pokud bude teplo na koupání a děláte geocaching...
Žádné komentáře:
Okomentovat