Já nevím, já epidemiolog nejsem, plukovník už vůbec ne, na spoustu věcí si teda dokážu přijít sám, ale mám pocit, že by vůbec nevadilo, kdyby se věci promýšlely trochu do hloubky.
I můj článek ze 17. září zmiňuje, že se opatření zpožďují kvůli volbám. A z grafů je teď naprosto jasné, že tentokrát covid-19 Čechy jen tak neobejde, jako to udělal na jaře. V Evropě máme šestý největší nárůst nemocných, ovšem ve chvíli, kdy se to vztáhne na velikost populace, nás to vystřelí do čela tabulky.
Když ministr Prymula nastupoval, bylo jasné, že nastupuje tvrdý režim. Ale také jsme si snad slibovali, že opatření budou vyhlašována trochu racionálněji, když studovaný epidemiolog ví, že jakékoliv nařízení bude mít minimálně 2-3 týdny zpoždění, než se projeví. Aspoň se tak vyjadřoval i v rozhovorech. Jenže jak si pak vysvětlit to, že lockdown se zavedl ze dne na den? Že je to opravdu všechno tak strašně v háji, že se mačkají zběsile knoflíky, aby se letadlo nezarylo tak hluboko do hlíny? Protože o tom, že celý stroj narazí, už nemůže být pochyb, což je jasné jak z dat, tak i z blábolení pana premiéra.
Lockdown
Nová opatření týkající se běžného člověka jsou především čtyři. První o nošení roušek, která vlastně jen rozšiřuje již stávající povinnosti. Popravdě zvláštní výklad najdu u bodu 1a) mimo bydliště - což podle mě znamená adresu, např. i panelového domu.
Dnes už jsem byl venku, a musím říci, že roušky se skutečně podle opatření nosí. Škoda, že se pořád nosí pod nosem, ale co už.
Nařízení druhé, které zakazuje volný pohyb, zní opravdu totalitně, jenže jen do chvíle, než si pročtete všechny výjimky, které zakázány nejsou. Takže pohybovat se nesmíte s výjimkou: cest do práce, nezbytných cest za příbuznými, cest na nákup pro vás a pro někoho, návštěvy lékaře, úřadu, a výletu do přírody, do zahraničí, na pohřeb a svatbu a zpátky domů.
Můžete mi, prosím, někdo říci, které cesty jsou teda zakázané? Mně totiž kromě zbytečných cest za přáteli nezakazuje vůbec nic. Za poslední rok si totiž nevzpomenu, že bych vykonal nějakou cestu, která by nebyla zmíněná ve výjimkách.
Nařízení třetí, omezující maloobchodní prodej je podle mě to nejvíce omezující. Myslím, že ve zkratce bych ho přejmenoval na zákaz srandy. Určitě tam najdeme rozumné body - zákaz diskoték, konzertů a výčepů je asi skutečně ku prospěchu věci. Omezení restaurací na výdejní okénka je likvidační, ale faktem je, že bezpečnost roušky v lokále mimo chvílí, kdy jím nebo piju, je skutečně iluze.
Na druhou stranu opravdu nechápu ten obrovský seznam výjimek? A proč jsou zavřené jen veškeré obchody s oblečením, obuví a sportovními potřebami. Nechci říct, že bychom se bez toho nějakou dobu neobešli, ale když to srovnám s návaly v obchoďácích s potravinami, tak těch pár lidí rozprostřených po prodejně sportu mi opravdu nepřijde jako riziko. Na druhou stranu tady mají ale otevřené květinky, realitní kanceláře, domácí potřeby a železářství?
Nějaké omezení by bylo určitě na místě, ale zavřít těch pár prodejen, co se mezi výjimky nevejdou, ze dne na den? Já v tom mnoho rozumu nevidím.
Nařízení čtvrté především omezuje fungování úřadů na 2 pracovní dny v týdnu. Nemůžu si nevzpomenout na vtip:
Nový vedoucí úřadu nastoupí před úředníky a říká:"Ode dneška zavádím nový týdenní pracovní pořádek. Pondělí: oddych po víkendu, úterý: příprava na pracovní den, středa: pracovní den, čtvrtek: oddych po pracovním dni, pátek: příprava na víkend, sobota, neděle: víkendové volno."Když domluví, přihlásí se jeden úředník a ptá se: "A v tu středu se tu budeme prcat do kolika?"
Ať už vás nařízení omezila více, či méně, je potřeba doufat ve dvě věci: že plukovníkovi došla inspirace, a nemá už, co dalšího by zavřel a že nastolená opatření budou skutečně fungovat - a to nejen negativně na naši ekonomiku, ale také na tu nemoc, která se tady šíří.
Na přečtenou u dalšího dílu.
