Básníkem léta byl: Pablo Neruda

Básně 
Los versos del capitán (Kapitánovy verše)
Aún (Ještě)
- poems -

Jak prohlásilo několik kolemjdoucích, známých i přátel - lidí, kteří čtou básně je docela málo. Jsem jedním z nich. A proto jsem se rozhodl, že období letních prázdnin je jako stvořené se někde válet (ještě lépe se válet na brigádě na stromě) a číst si básničky. Idylka.

Výběr básníka vzal jsem přísně logicky z faktů:

Jaroslav Seifert je jedním z mých nejoblíbenějších básníků a taky za to dostal cenu (1984). Tedy někdo, v tomto případě Neruda, kdo má taky nobelovku za literaturu (1971), by měl stát taky za to.

Básník byl tedy vybrán, prázdniny mohly začít.

Nebudu se v tomto článku rozepisovat příliš o životě tohoto spisovatele, takže kdo by tu slídil po nějaké informaci pro čtenářský deník nebo domácí úkol, dávám mu sem rovnou přímý odkaz na wikipedii, a sám si budu rozpitvávat jen svůj pohled na knížky, které se mi dostaly do rukou.

Básně

První kniha, kterou jsem si nechal doručit z knihovny. Už mě zaujalo jen to, že všechny básně laureáta Nobelovy ceny s v místní knihovně skrývají ve skladu. Na druhou stranu - kolik lidí dneska doopravdy čte poezii a proč se zabývat nějakým chilským komunistou?

Hned mě snad měla varovat ta červená vazba a ročník vydání. Mám takový pocit, že někdo na zakázku strany vybral (z mého dnešního pohledu) výběr toho úplně nejhoršího a přehledně to uspořádal do tohoto svazku.

S Nerudou projdeme občanskou válkou ve Španělsku, oslavíme vítězství ve Stalingradu - mimo jiné se dočteme, že vedle rolníka zde bojoval i švec, krejčí, hrdě nesl svou zbraň i popelář...

Prostě sáhnutí vedle. Tohoto svazku se vyvarujte.

- poems -

Po prohraném pokusu o dočtení básní jsem se s Nerudou octnul na suchu. Pokusy nalézt něco, čím bych mohl nakrmit svoji čtečku. Bohužel jsou prostě autoři, které do čtečky v češtině nedostanete. A jelikož Pablo Neruda psal ve španělštině, není to vůbec zjednodušené.

Zachránila až stránka poemhunter.com, která z útrob vydala soubor básní uložené v její databázi pod jménem Pabla Nerudy. Na 180 stránkách pak nalezneme přes 100 básní (některé ve Španělštině a hromadu v duplikatuře pod různými názvy), což může dobré angličtináře uspokojit. Neříkám, že jsem se spoustou neměl problémy, ale pár těch nejhezčích sem dám.

Ode to artichoke

III z Knihy otázek
Tell me, is the rose naked or is that her only dress? Why do trees conceal the splendor of their roots? Who hears the regrets of the thieving automobile? Is there anything in the world sadder than a train standing in the rain?	Dime, la rosa está desnuda O sólo tiene esse vestido? Por qué los árboles esconden El esplendor de sus raíces? Quién oye los remordimientos Del automóvil criminal? Hay algo más triste en el mundo Que un tren inmóvil en la lluvia?	Řekni, je růže nahá nebo má jen jediné šaty? Proč stromy skrývají nádheru svých kořenů? Kdo slyší výčitky kradeného automobilu? Je na světě něco smutnějšího než vlak stojící v dešti?

Los versos del capitán - Kapitánovy verše

Knihu napsal během let svého exilu (1949-1952) poté, co byla v roce 1948 v Chille zakázána komunistická strana. Neruda onemocněl a začala se o něj starat Matilda Urrutia - budoucí třetí manželka. Tato kniha je z velké části vyznáním lásky k ní. Vyšla pod pseudonymem. Neruda nechtěl ublížit tehdy své druhé manželce.

Kniha je rozdělená na 7 částí (3 poslední jsou rozsáhlejší samostatné básně) - Láska, Touha, Zuřivosti, Životy, Óda a klíčení, Svatební píseň, Dopis na cestě.

Hrnčíř

 Celé tvé tělo je
pohárem nebo sladkostí určenou pro mě.
Když zdvihnu ruku
všude najdu holubici,
která mě hledala, jakoby tě, lásko, stvořili z hlíny
pro mé ruce hrnčíře.
Tvá kolena, tvé prsy,
tvůj pasve mně chybějí jako v prohlubni
žíznivé země,
z níž vylouply
tvar,
a spojeni
jsme úplní jako jediná řeka,
jako jediná písčina.

Aún - Ještě

Maličká tenoučká knížečka, kterou Pablo Neruda vydal krátce po ocenění Nobelovou cenou.
Ještě naposledy se básník probírá vzpomínkami, věnuje po básni věcem a pohledům, které měl rád.

VI.

Odpusťte, že chci
svůj život vyprávět -
je sama země, o čem vyprávím.
Tato země.
Roste v tvé krvi,
rosteš i ty.
Zahyne-li v tvé krvi,
ty zahyneš.