Maxim E. Matkin - Miluj ma ironicky

Pokud je někdo pravidelným čtenářem, a ke všemu má dobrou paměť, vzpomene si, že jednu knihu od Matkina jsem tu již zveřejňoval. Byl to jeho Polnocny dennik, a dostal jsem ho spolu s touto knihou od Majky. V každém případě se mi tato kniha líbila daleko více, než ta druhá zmíněná.

Miluj ma ironicky je spíše sbírkou krátkých, dvou až čtyřstránkových příběhů. Náplň je opětně obdobná: vztahy, sex a zase vztahy, a postavy v knize jsou opět označeny přezdívkami.
Kapitoly mají podtituly Návod, jak... Dozvíte se tedy něco o tématech:

• Je síce ženatý, ale už sa rozvádza - Návod, ako sa zmieriť s tým, že sú aj ľudia, čo sa nikdy nepoučia
• Naslepo a zase prvý raz - Návod, ako hľadať novú lásku, keď sme už na to zabudli
• Keď sa zobudíš a oblečieš, hoď kľúče do schránky - Návod, ako zo sexu najednu noc neurobiť traumu na celý život

Možná vám to zábavně nezní, ale doopravdy jde spíše o příběhy, než o nějakou příručku. Ale některé případy z okolí určitě poznáte.

Socha

Šel jsem nočním městem
s přivřenýma očima

lampy mě oslňovaly svým přebytečným svitem.

Našel jsem cigarety

ležely jen kousek od kaluže.

Pak jsem si všiml stojící sochy.
Nabídl jsem mu, neodmítl.
Vložil jsem mu cigaretu mezi rty
a připálil mu, měl ztuhlé ruce.

Párkrát potáhl a pak se rozpovídal.
Mluvil o minulosti,
sochy ostatně málokdy mluví o něčem jiném.
Když dokouřil, nedopalek mu vypadl ze rtů.
Sebral jsem ho
a spolu s několika dalšími jsem ho vyhodil

do koše opodál.

Rozloučili jsme se pevným stiskem ruky,
já se vydal domů
a on zpátky na svou cestu skrz čas.

Nevím, zda se tato báseň tady již někdy neobjevila. Hledal jsem něco ve starém počítači, a našel tohle a jednu povídku s Laudreym, o které si také nejsem jistý, zda někdy byla publikovaná. Třeba někoho potěším.

Vernon Sullivan - Elles se rendent pas compte (Boris Vian - Holky nemaj ponětí)

Boris Vian měl přeci jen záběr. Krom super fantazijních knížek, který teda moc nepobírám, napsal taky pár béčkovejch drsáren pod pseudonymem Vernon Sullivan. A ty se mi zatím líbily úplně všechny (Naplivu na vaše hroby, U mrtvých na barvě kůže nesejde, Zabte ošklivé).

Zatímco Naplivu na vaše hroby a U mrtvých na barvě kůže nesejde se točí kolem rasismu, Holky nemaj ponětí by v případě zveřejnění dnes nadzvedly mandle LGBT komunitě natolik jistě, že by tentokrát šel do vězení na delší dobu, než jen na 15 dní.

"Můžeme toho využít, abychom je začali léčit," dodá Ritchie. "Tyhle děvuchy se často zvrhly jenom proto, že jim to nikdo dobře neudělal. Narazily na nějakého hrubiána, který je porazil nebo na to šel moc zhurta. Když jim to uděláme pěkně s citem... to by bylo, aby se jim to nezalíbilo!"

Je vidět, že tenhle můj bratříček ví, co je potřeba. Najednou se nám ta rachota začíná rýsovat moc sympaticky. No a rozdat si to s lesbičkou, to mě lákalo vždycky...

Jistě, je to drsárna. Ale co si budeme povídat - začal jsem to číst ve 4 v noci, protože jsem nemohl spát, a ve 16 odpoledne knížku odkládám dočtenou. A to jsem si stihnul mezitím párkrát schrupnout i trochu protáhnout nohy.