pátek 5. srpna 2016

Vítězslav Nezval - Sbohem a šáteček

Co se tak stane, když si s sebou v '33 roce vezmete na výlet do Francie papír, tužku a múzu.
Takže pěkně začneme tím šátečkem a přes Vídeň se dostaneme do Paříže. Tam se budeme pár dní poflakovat a prohlížet si pamětihodnosti, ale i chudší čtvrti, pak nasedneme do vlaku a svezeme se ke Středozemnímu moři a přes Itálii zase zpět domů.
Musím říct, že tohle cestování bylo fakt super. Byť je to útlá knížečka, ale uvnitř se na sebe dobré básně defacto mačkají.
Trochu je mi líto, že za celou cestu po Sicílii se mi povedlo stvořit pořádnou básničku jen jednu... ale budeme doufat, že je to koncentrovaná kvalita.

Zastesknutí
Zastesklo se mi v zázračném městě
po vás mí dobří přátelé?
Snad až se vyspím po dlouhé cestě
bude mi zase vesele

Zastesklo se mi po tobě otče
či po vás matko? Po kompak...
Zastesklo se mi sám nevím po čem
Zastesklo se mi jenom tak


Avenue du Maine
Ruka v kominické rukavici
Každý krámek tvoří brazletu
Uhlí a víno
Ani jedno kino
Ukazuješ prsty k Montrougi
Proto máš za nehty špínu
A přece voníš chudá dívko po růži


V Louvru
4

Tento Michelangelův jinoch
se vrhal jistě každé ráno do moře
Potřeba dát se objímati zrodila jeho velmi oblé boky
Malé dívčince se bude zdáti velkým bratrem jemuž chystá své panenství
Jeho nedokončená hlava je zárukou že dlouho nezestárne
Stydlivý jinochu
v tom je všecko
Nikdy se netvářit pateticky

Žádné komentáře:

Okomentovat