ve dne spávám, v noci psávám
To je heslo tohohle blogu, který už nějakou dobu neplatí. Byť se mi po něm sem tam zasteskne. Protože je to právě tenhle čas, mezi psem a vlkem, který jsem měl ze všech nejradši. I teď tady někde v Praze je to ten čas, kdy z hospody konečně vylámali i posledního opilce, ten si stihl odhulákat svoje poselství světu a teď míří tiše domů, nebo hlasitě chrápe v příkopě.
Na světě je ticho, hučí jen nezbytné elektrické přístroje a já se můžu plně oddat zvuku cvakající klávesnice nebo hrotu tužky šustící po papíře.
Dobrou noc jako heslo pro inspiraci.
Žádné komentáře:
Okomentovat