Tenká knížka poezie, která se na stránkách tyčí ve vysokých úzkých sloupcích. Přečtená byla tedy velmi rychle (oběd, cesta na Hloubětín, Bulovku a než jsem dojel do Bohnic, už jsem v ruce držel přečtenou knížku).
Možná je to tím, že je to po delší době nějaká kniha poezie, kterou držím v ruce, nebo možná i tím, že se teď tak mění počasí a nebem táhnou napité mraky, ale nějak mě dokázala rozpřemýšlet, možná ale i trochu ztlumit. Básně jsou plné jinotajů a tak člověku podnítí představivost. Navíc teď často prší a častým tématem básní je podzim... to člověka posune o pár měsíců vpřed i vzad.
SLUNOVRAT
Vycházejí oraniskovépachy.
Rotující, obřadní
vůně podzimu.
Hoří na polích
staré duše
a násep klesá
do pokleku.
Povídej mi o sirobě.
Napřeskáčku,
pospíchej.
Hoří v polích
staré vůně
a duše leží
stehny k blátu.
Obřadní, rotující
pach podzimu.
Vychází a rozstřikuje:
Andílky minulé,
bledé ve snu.
stehny k blátu.
Obřadní, rotující
pach podzimu.
Vychází a rozstřikuje:
Andílky minulé,
bledé ve snu.
Žádné komentáře:
Okomentovat