Koronavirové deníky 32. - Zlatý špendlík půl zdraví

Zajímavým počinem doby je výzva iniciativy Zlatý špendlík, založené Danielem Landou. Ve své podstatě spočívá v zahlcení hygienických stanic oficiálními dotazy na probíhající činnosti, na které musí hygienické stanice (HS) odpovědět ve lhůtě podle zákona. Vzhledem k období, kdy už tak HS nestíhají trasovat a kontrolovat, se jedná o znemožnění činnosti. Ministerstvo zdravotnictví podává na iniciativu trestní oznámení na podezření ze sabotáže.

O tom, že Dan Landa opravdu není jednoduchá osobnost, si může udělat každý představu sám. Pro mě byl naprosto zásadní tenhle rozhovor na DVTV, ze kterého si člověk defacto může vyvodit jen tři závěry. Ten člověk je buď národní hrdina, nebo absolutní blázen. Případně je to člověk, který si rád dělá blázny z ostatních - což by Žitovi docela odpovídalo.

Ačkoliv DDos útok na HS neschvaluji, osobně si myslím, že nějaké pokusy o trasování jsou absolutně zbytečně vynaložené peníze už někdy od 3. vlny. To, že většina lidí nenahlašuje kontakty podle pravdy, se ví už dlouho. Moje vlastní zkušenost s hygienou (Deníky 23. díl) moc valná nebyla. Zkušenost mých kamarádů, kterou popisuji v dílu č. 13 je naprosto strašná. Není pak divu, že pak obrovská spousta lidí (skoro se mi chce použít slovo většina, ale podložené to nemám) nějaké takové úsilí sabotuje.
Nicméně i mně přijde poněkud zvláštní systém trasování, kdy většina nařízení spočívá v tom, že se do karantény naženou všichni blízcí spolupracovníci a členové domácnosti. Teď ad absurdum pozitivní dítě v domácnosti neznamená karanténu pro naočkovaného rodiče. Tolik víry v očkování teda nemám, a to mám třetí dávku.

Taže trochu přemýšlím, jestli vynaložené lidské zdroje na trasování, teď teda na vyřizování e-mailových dotazů fanclubu Daniela Landy, jsou peníze na správném místě? Umím si představit efektivní trasování u pohlavních nemocí, kde se relativně snadno zjistí Kde jsi včera byl a s kým?, ale covid-19 tady jede úplně jinak rozjetou párty.
Co se týče kontrol podniků, zda všechno osazenstvo má platné certifikáty a testy - je s podivem, že je to vůbec potřeba! Zcela objektivně je právě návštěva restaurace to nejvíc rizikové místo (a ne, doopravdy nejde podstrkávat jednohubky pod rouškou!), gastro dostalo během lockdownu ze všech odvětví zcela jednoznačně nejvíc po tlamě, hospodští sami by se měli snažit o to, aby se nenakazili a mohli chodit do práce... Prostě každý, kdo vleze do restaurace bez toho, aniž by měl potvrzení, by měl dostat menu a být posazen na lavici před zařízení, že se mu jídlo zabalí s sebou, a pivo dostane v lahvi. V zájmu všech (po)slušných uvnitř.

A ono je moc hezký, že člověk má právo se neočkovat, a vynucuje si práva nenosit náhubek, jenže ty jo... jen tak to asi fakt neodejde.