David Wong - John Dies at the End (John na konci umře)

„Co to k čertu bylo?“
John odpověděl za mě. „Testamint. Malé bonbóny s vyraženými verši z Bible. Dají se koupit ve většině křesťanských knihkupectví."

Když si to tak vybavím, tuhle knížku mi strašně dlouho doporučovala Zdeňka. Strašně dlouho se mi válela v seznamu k přečtení, a když jsem se do ní konečně začetl, říkám zmíněné slečně, že se mi to líbí.

"Jo, to je dobře. Já to nedočetla, protože se mi to nelíbilo, ale říkala jsem si, že tobě se taková blbost líbit bude."

Tolik ke smýšlení mých přátel o mém vkusu.

Co vám k této knize můžu povědět já? Především hlavně to, že je naprosto super! Mám pocit, že John na konci umře vznikla jako produkt generátoru náhodných písmen a někdo jen přiřadil správná slovesa. Dave a John se potýkají s monstry, duchy, bránami do jiných dimenzí... dost šílená všehochuť. Ale je to knížka, u které si říkáte vážně nemám páru, co se stane na další stránce.

Když mě muž míjel, všiml si, že mi po krku stéká trocha krve.

„Vidím, že jste zraněn. Dovolte, abychom vás ošetřili.“ Otočil se k otevřeným dveřím a bez jediného slova pokynul někomu na chodbě.

„Náš svět je daleko vyspělejší než ten váš. Velmi záhy pochopíte proč,“ oznámil nám vlídným tónem. Do místnosti vstoupila štíhlá kostnatá nahá žena. V rukou nesla dvě malá bílá koťátka. Jednu z chlupatých kuliček mi položila do klína, druhou mi zastrčila pod košili. Pak se otočila a zase zmizela na chodbě.

„Tak to bude lepší,“ řekl rozložitý muž. „Ta koťátka vás zbaví všeho zlého.“

Rád bych vám nastínil příběh, ale mám pocit, že by vás to mohlo trochu odradit. Taky vám nechci nic prozrazovat. Což je samozřejmě nesnadné. Jako např. v tomhle rozhovoru:

"Co to čteš?"

"Úplně bezvadnou knížku. Dva kluci si šlehli sojovou omáčku, a teď hledaj psa, kterej není jejich, ale kterej teď třeba levitoval."

"A jak se to jmenuje?"

"John na konci umře."

"Ty seš fakt hroznej! Ty mi musíš prozradit konec každý knížky, že ji pak nemusím ani otevírat!"

...