Další, vcelku ojedinělý příspěvek do čtenářského deníku. Spíš vlastně jen k tomu, aby blog tak trochu ožil, k čemuž mu teď paradoxně pomohla koronavirová patálie. Ostatně výběr této knihy samozřejmě vděčí stejnému viru za to, že jsem si jej vybral ke čtení.
Od G. G. Márqueze jsem již četl dvě jiné knihy - Sto roků samoty a Kroniku předem ohlášené smrti. Teď mohu říci, že všechny tři knihy se mi od něj četly velmi dobře, protože magický realismus je něco, co mě číst doopravdy baví.
Titul díla je navíc tak strašně moc obměňován a používán, že jej zná snad prakticky každý. Mě navíc rezonoval v paměti nedávno zhlédnutý seriál Narcos, kde je Márquez velmi často zmiňován ve smyslu Ano, magický realizmus, ale v Kolumbii je zkrátka možné úplně všechno. Tuhle větu z tohoto románu například vkládají v seriálu do úst samotnému Escóbarovi:
„Boháč nejsem,“ řekl. „Jsem chudý člověk, který má peníze, což není totéž.“
Láska za časů cholery mě překvapila především poloviční pravdou ve svém názvu - dílko je velmi málo o choleře. Byť je zmiňovaná v knize několikrát, téměř vždy jde o to, že daná postava cholerou ve skutečnosti netrpí. O lásce však kniha skutečně je, kromě toho je také o manželství, stáří a trpělivosti.
Byl dokonalý manžel: nikdy nezvedl nic z podlahy, nezhasínal světlo, nezavíral za sebou dveře. V jitřním šeru slýchávala, když u košile chyběl knoflíček: „Člověk by potřeboval dvě manželky, jednu na to, aby ji miloval, a druhou, aby mu přišívala knoflíky.“
Styl, jakým je kniha napsaná, připomíná dobrý rozhovor s člověkem, který se dokáže vrátit k původnímu tématu - což je dovednost, kterou nemá příliš mnoho lidí a s věkem se často vytrácí. Příběh [POZOR SPOILERY] se tak ubírá od postavy doktora Urbina, který přijde na místo skonu svého přítele šachisty, a pokračuje přes jeho manželku ke smrti jeho samotného. Zde člověk zpozorní, jelikož je popsán pohřeb zemřelého mecenáše a průkopníka boje s cholerou (tak přeci tu je), kde se po skončení celého obřadu objeví postava soka dr. Urbina, který již 55 let miluje jeho ženu. A teprve teď se dozvíme vlastní příběh celé knihy tak nějak od začátku, abychom skončili v bažině pod žlutou vlajkou, která značí nákazu cholerou a dává titul celému dílu.
Knihu si s sebou jednoznačně vezměte na exotickou dovolenou nebo do karantény po ní!
Žádné komentáře:
Okomentovat